Košutecké jezírko v Plzni.

Košutecké jezírko v Plzni. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Košutecké jezírko se zbaví výkalů ryb a kachen. Na pláži bude písek

  • 5
Pomocí rostlin i chemie se bude čistit voda v zatopeném lomu v Plzni na Košutce. Změnit by se mělo i okolí oblíbené vodní plochy, strmé stráně zpevní kamenné bloky a na pláži bude písek pro příjemnější vstup do vody. Celkem město investuje dva miliony korun.

Návštěvníci Košuteckého jezírka by mohli spatřit první změny už v květnu. "S pomocí větších kamenných bloků například zpevňujeme strmé stráně, které byly vymílané erozí," popsala Hana Hrdličková ze Správy veřejného statku města Plzně. 

Vzniknou tak tři kamenné pruhy, po kterých budou moci lidé sestupovat do vody. "Předpokládáme, že je budou využívat i rybáři. Kameny se osvědčily i na Boleveckých rybnících," uvedla Hrdličková.

Součástí bude také úprava pláže, kam se naveze písek a přístup do vody by měl být tedy příjemnější.

Kousek od sochy andělíčka, kde rostly orobince, budou vysazené nové břehové bahenní rostliny. "Vysadíme širší spektrum z vody vyčnívajících druhů," uvedl biolog Jindřich Duras, který má na starosti změnu vodního režimu.

Od parkoviště k hrázi povede nová mlatová cesta. Celkově zde město investuje dva miliony korun. "Nejen do okolí jezírka, ale i do zlepšení čistoty vody," uvedla Hrdličková.

Čistící práce začaly už loni, kdy byl na jaře a koncem léta do vody aplikován síran hlinitý, který po klesnutí ke dnu zlepšuje kvalitu sedimentu. Ten je kontaminovaný splachy z okolí, třeba ze silnice na Karlovy Vary vedoucí nad jezírkem.

"Sediment uvolňoval obrovské množství fosforu a kvůli tomu je voda zakalená. Od určité hloubky zcela zmizel z vody kyslík," popsal Duras.

Aplikace malých dávek síranu bude pokračovat i letos, první přijde po dokončení zemních prací. "Lidem síran hlinitý nic neudělá. Rozpustí se a vznikne hydroxid hlinitý, ten vytvoří sraženinu a ta sedne ke dnu, lepší ale je koupat se až druhý den po aplikaci," radí Duras.

Podle něj se čistota vody zlepší možná už tuto sezonu, ale s větší pravděpodobností až tu příští. "Síran se totiž musí aplikovat několikrát, aby vodní systém začal pracovat jinak a voda byla čistší," dodal odborník.

Pomoci by měly i na dno vysázené parožnatky. To jsou vodní rostliny malého vzrůstu, které jsou v jezírku od loňska a nedá se odhadnout, jak se jim tam bude dařit. Podle Durase by neměly vadit koupajícím se lidem. "U dna vyrábějí kyslík a mají schopnost růst i ve větších hloubkách. Někde je totiž jezírko hluboké i osm metrů," uvedl.

Pokud by při vstupu do vody rostlin bylo moc, správa veřejného statku je pokosí vodními kosami, jak se to muselo v minulosti udělat na rybnících bolevecké soustavy. "Během půl dne je to hotové, možná to bude moci manuálně udělat i potápěč," popsal Duras.

Podle něj se kvalita vody bude odvíjet i od toho, jak se budou chovat návštěvníci a jak se město domluví s rybáři. Jezírko je totiž klasický chovný revír a bude třeba zapracovat i na složení rybí obsádky.

Lidé by na jezírku neměli krmit kachny

"Tendence v podobných projektech je omezit takzvané plevelné ryby jako jsou plotice, cejni či perlíni, kterých je v jezírku dost. Asi nejschůdnější cestou bude vychytat je, aby výkaly nezanášely vodu stejně jako ty kachní," popsal Duras.

Dobré by podle něj bylo, kdyby se k jezírku kachny nelákaly krmením. "Lidé si myslí, že budou kachny krmit a pak se budou koupat, ale to nejde dohromady. Někdo řekne: vždyť já jim nalámu jen půl rohlíku, tím přece nemohu vodu znečistit. Ale takových lidí tam přijdou stovky a pak plaveme mezi rohlíky," popisuje Duras.

Podle jeho odhadu se v prostoru pohybuje i třicet kachen. "Problém je, že kálí do vody i po břehu a když zaprší, tak se výkaly splavují do jezírka. Výsledkem je bakteriologické znečištění, které zde každoročně hlásí hygienici," popsal Duras.

Toho prý mrzí i to, že někteří lidé si udělali z jezírka skládku odpadu. "Když jsem se potápěl, našel jsem v jezírku i rychlovarnou konvici nebo kočárek. A to nemluvím o chuchvalcích rybářských vlasců," vylíčil Duras, podle kterého se zpracovává i projekt na vylepšení parku v okolí jezírka.

"Třeba by se měly usměrnit akáty, což je invazní druh. Smrky pod skálu nedaleko andělíčka také nepatří, protože tam nemají dost světla," popsal Duras. Prý by se tam dařilo spíše dubům nebo bukům.