Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kostelík U Ježíška po letech rozezní koledy. Chybí tu jen varhany

  10:54aktualizováno  10:54
Plzeňský kostelík U Ježíška, který byl dosud otevřený veřejnosti jen výjimečně, nabízí na prosinec hned desítku předvánočních kulturních akcí. Občanskému sdružení pro obnovu památek Rokycanska se totiž podařilo po více než deseti letech zanedbaný objekt zrenovovat.

Kostelík U Ježíška v Plzni. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Podle plzeňského architekta Jana Soukupa, který je také členem sdružení pro obnovu památek, jsou stavební práce na kostelíku již téměř hotovy. Předvánoční program tu začíná už 4. prosince v 19 hodin adventním zastavením s komorním triem NoiTre. Připraveny jsou nejrůznější koncerty, vrcholem bude program Na Ježíška U Ježíška.

"Na Štědrý den dopoledne, od 10 do 12 hodin, se kostelík otevře veřejnosti a lidé si sem budou moci přijít pro oblíbené Betlémské světlo," popsal architekt Soukup, jehož Občanské sdružení pro obnovu památek Rokycanska začalo chátrajícímu kostelíku věnovat pozornost v roce 2001.

Na Štědrý den je tu připravené také zpívání koled, vánoční čtení či pohlednice pro příchozí.

Podle Soukupa je objekt zajímavý hned z několika důvodů. Je to jediný kostelík v ČR nesoucí jméno U Ježíška. "Zvláštností je, že kostelík nikdy nepatřil církvi, vždy byl soukromý. Neobvyklé je také to, že byl dvakrát přistavovaný z kapličky, která stála u cesty vedoucí z Plzně na Nepomuk. Ta původně vedla Sirkovou ulicí a kolem kostelíka nahoru ke kostelu svatého Mikuláše," přibližuje Jan Soukup s tím, že v 18. století byla cesta přesunuta.

První zvětšení kapličky uskutečnil v letech 1745 až 1746 lékař a plzeňský primátor Petr Pavel Helffer, který tu plánoval zřídit rodinnou hrobku. Na jižní straně proto nechal přistavět obdélníkovou část. Tato kaple byla pravděpodobně vysvěcena první lednovou neděli 1747. "Podruhé rozšířil kostelík v roce 1807 zvonař Rudolf Perner, kterému v té době usedlost patřila," popisuje Soukup.

Fotogalerie

Na současném stavu kostelíku se podepsalo především znárodnění v roce 1948, po němž stavba pustla a chátrala. Až v roce 1992 dostali objekt zpět původní majitelé, rodina Divíškových, od nichž kostelík odkoupilo město.

Soukupovu sdružení se za posledních deset let podařilo opravit krovy, střechy, věžičky nebo zpevnit klenbu.

"Co se týče stavebních prací, prakticky už končíme, je vymalováno. Máme tam elektřinu, prostor se dá vytopit. Chybí nám ještě opravit kůr, abychom mohli vrátit varhany, které byly restaurovány už v roce 2006," uvedl Soukup s tím, že se jedná o nejstarší plzeňské varhany.

Pocházejí z druhé poloviny 17. století a nyní jsou uschované v plzeňské katedrále svatého Bartoloměje.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rodačka ze Svojšína na Tachovsku Bára Zemanová.
Zpěvačka Bára Zemanová se vdala v rodném Svojšíně, vzala si kytaristu

Muzikantka Bára Zemanová měla velmi hektické léto. Rodačka ze Svojšína na Tachovsku koncertovala na festivalech a zároveň se připravovala na svatbu. Vzala si...  celý článek

Průvod Vendelín zahájil v Plzni novou kulturní sezonu. (2. září 2015)
Kulturní sezonu v Plzni odstartuje průvod divadelníků Vendelín

V centru Plzně se ve středu setkají zástupci kulturních organizací, aby slavnostně zahájili novou sezonu. Pomyslné žezlo převezme z rukou herce Martina...  celý článek

Americký spisovatel Robert Fulghum navštívil Plzeň. (2. 10. 2017)
Jsem tak trochu Čech, řekl v Plzni svým čtenářům spisovatel Fulghum

Americký spisovatel Robert Fulghum představil v Plzni svou nejnovější knihu Opravář osudů. Do Čech přijel už podesáté a protože má velmi rád dobré pivo, se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.