Šárku Procházkovou z Plzně čeká zřejmě už příští týden porod. Počítala s tím, že u narození dcery bude i její manžel. Minulý týden se ale situace změnila. Vláda vydala kvůli šíření koronaviru mimořádné opatření a přítomnost otců či jiných osob u porodů zakázala.
V ČR proti tomuto omezení vznikla petice, kterou už podepsalo více než 37 tisíc lidí. Lékaři však namítají, že teď je potřeba chránit veškeré pacienty a personál zdravotnických zařízení.
Podle Procházkové je už samotná karanténa pro nastávající matky náročná, uvedená restrikce je pak dalším velkým stresovým faktorem. „Máme dvouletého syna. Manžel mi byl při prvním porodu neuvěřitelnou oporou, fyzickou i psychickou. Měla jsem komplikace, omdlévala jsem na pokoji a jeho pomoc byla nezastupitelná a úžasná. Nevím, jak to bez něj zvládnu,“ přiznala signatářka zmíněné petice.
Už před měsícem zavedli Procházkovi přísná pravidla. Partner pracuje z domova, nákupy si nechají vozit, zrušili veškeré návštěvy včetně příbuzných. „Chtěli jsme snížit veškerá rizika. A pak přišlo to nelogické nařízení,“ sdělila.
Podobný názor zastává budoucí rodička Anna Habrcetlová. „Pokud by měl každý otec ochranné pomůcky, nebezpečí nákazy je, myslím, opravdu minimální. Vždyť stejně žijeme v jedné domácnosti,“ upozornila.
Podle jejího mínění zůstanou během porodu ona a všechny ženy v tento neopakovatelný den samy. „Máme být především v klidu, ale tohle tedy nikomu na klidu nepřidá. Nezbývá nic jiného, než si vybrat nemocnici, která má dobrou reputaci, a na ni se spoléhat,“ doplnila.
Porodní asistentka: narození dítěte je společnou událostí
Desítky matek se v posledních dnech kvůli nenadálé změně obracejí na porodní asistentku Sandru Fialovou z Plzně. Nevědí, jak se mají se situací vypořádat. „Chápu, že se zdravotnická zařízení snaží omezit počet lidí, které do nich chodí, ale v tomto případě bych udělala výjimku. Narození miminka je přeci společnou událostí. Otec při něm má důležitou roli, nejenom pro navázání vztahu s dítětem,“ uvedla Fialová.
Není si jistá, jak bude probíhat takzvaný poporodní bonding. Zjednodušeně řečeno jde o časný kontakt matky se svým dítětem, který je důležitý pro navázání vzájemného citového pouta. Novorozenec je přiložen na tělo rodičky. Pokud je to možné, zůstávají spolu ještě dvě hodiny na sále, a to pod odborným dohledem.
„Je otázka, jestli sestřičky a další personál, budou mít na bonding vůbec čas a kapacitu, protože bývají všichni dost vytížení. Za jiných okolností mohli pomáhat právě tatínci,“ dodala.
Platí nouzový stav a během něho platí jasná pravidla
S přítomností otce u porodu, ovšem za dodržování striktních hygienických podmínek, by souhlasila Eva Hendrych Lorenzová. „Páry by měly mít právo volby. Dobré by mi přišlo, aby muž směl s ochrannými pomůckami na sál. Musel by být samozřejmě zdravý. Před vstupem by se mu změřila teplota,“ nastínila.
Poukázala na výjimku, kterou udělala ostravská fakultní nemocnice. Od tohoto týdne pouští otce po předchozí kontrole s rouškou alespoň na jednolůžkový pokoj ihned po porodu. „Přijde mi to jako dobrý kompromis,“ zhodnotila.
K takovému kroku však porodnice ve Stodu, Domažlicích a Klatovech přistupovat nebudou. Shodný postoj má vedení plzeňské fakultní nemocnice. „Mám za úkol chránit sedmnáct set pacientů a čtyři a půl tisíce zaměstnanců. Na koronavirus už v tuzemsku umírají lidé. Nechci ohrozit nejcitlivější oddělení. Platí nouzový stav. Jsme ve válce. A během ní platí jasná pravidla,“ zdůraznil ředitel Václav Šimánek.
Podle přednosty plzeňské gynekologicko-porodnické kliniky Zdeňka Novotného by eventuální nákaza způsobila obrovské komplikace.
„Rozumím, že situace je nepříjemná. Ale vedeme tady velké množství porodů, ročně jde až o 3 400. Pokud bychom se dostali do karantény, nebo jen někteří naši pracovníci, jen těžko by nás jiné zařízení v kraji nahradilo,“ varoval.
