Jak dopadla studie, která se v nemocnici prováděla mezi zaměstnanci?
V současné době máme vyšetřeno kolem dvou tisíc lidí, normální hodnoty vitaminu D má necelých 40 procent lidí, 60 procent lidí trpí nedostatkem vitaminu D. Optimističtějším zjištěním je, že kritický nedostatek má jen necelé půl procento lidí.
Jak dopadli pacienti?
Test jsme dělali asi u 250 pacientů, z nich výrazným deficitem trpělo plných 35 procent. Už je totiž prokázáno, že lidé infikovaní novým typem koronaviru vitamin D spotřebovávají. Ale existuje i druhá možnost, že covidem onemocněli lidé trpící závažným celkovým onemocněním, u kterých je, jak je obecně známo, hladina nízká. V největší databázi zdravotnických informací PubMed je za letošní rok 280 publikací týkajících se vztahu covidu-19 a vitaminu D. Svědčí to o tom, že nejen v Plzni, ale i na celém světě se odborníci tomuto problému intenzivně věnují. Plzeňská fakultní nemocnice je jednou z prvních, kde se na základě iniciativy zaměstnanců a publikací z Irska a USA začal zaměstnancům covidových pracovišť podávat systematicky vitamin D.
Podáváte vitamin D i pacientům?
Pacienti déčko dostávají automaticky od prvního dne pobytu v nemocnici v souladu s hladinou stanovenou při přijetí.
Když se při nemoci spotřebovává, dá se říci, že si ho tělo samo bere jako léčebný prostředek?
V jedné práci z března je publikováno, že než nic, je lepší podávat vitamin D. Jsou totiž nesporné jeho pozitivní protivirové účinky, které byly v minulosti prokázány u virových infekcí horních cest dýchacích. V současné době jsou již publikovány mechanismy, kterými rozvoji koronavirové infekce vitamin D brání. Jednak zabraňuje vstupu viru do buňky, ale hlavně brání tvorbě prozánětlivých faktorů. Je zřejmé, že ať pro prevenci, nebo léčbu, je vitamin D pomocnou látkou. Zatím ale neuplynula dost dlouhá doba na to, abychom na základě našich pozorování mohli říci, jak jsme vitaminem D ovlivnili coronavirovou pandemii. K tomu jsou zapotřebí rozsáhlé, nejlépe mezinárodní studie.
Vy zkoumáte vitamin D, ale abychom neměli jen úzký pohled, dá se říci, že se vyplatí doplňovat i ostatní vitaminy?
Koronavirová infekce potřebuje dostatek vitaminu C a D, někteří odborníci ještě doporučují vitamin K2. Velice vhodné je i doplnění hladiny hořčíku.
V České republice je vitamin D v podobě přípravku Vigantol na předpis, aby nedošlo k předávkování. Hrozí to?
Nebezpečí intoxikace se stále nadhodnocuje. Výskyt předávkování je velice vzácný a dochází k němu hlavně v důsledku nesprávného dávkování. Lidé si třeba přivezou preparát ze zahraničí - často se vozí z Německa - nepřečtou si návod a berou kapsli určenou k užívání jednou týdně každý den. Viděl jsem asi tři případy, kdy lidé dávku přehnali, ale nic se jim nestalo. Nedošlo u nich v důsledku předávkování ani ke změnám v hladinách vápníku či fosforu, které vitamin D ovlivňuje. Opatrnost je nutná u osob se závažným srdečním nebo metabolickým onemocněním. U těchto lidí by měl být vitamin D aplikován výhradně po poradě s lékařem.
Jaká je tedy optimální dávka?
Doporučená dávka je kolem 800 IU neboli mezinárodních jednotek za den, já na základě našich výzkumů doporučuji 1000 až 2000 IU, tedy zhruba dvojnásobek. Lidem s enormním nedostatkem lze krátkodobě podat i vyšší dávky, ale výhradně po poradě s lékařem.
V zahraničí se prodávají potraviny obohacené vitaminem D, jak je to v Česku?
Já jsem se na to nyní v době koronavirové soustředil a udělal jsem si podrobnou analýzu. Kromě toho, že se vitamin D povinně přidává do veškeré kojenecké výživy, zjistil jsem, že obohacená je i celá řada tuků, některé druhy mléka či ementálu. Je paradox, že je to problém zjistit. Zkrátka výrobci se tím nechlubí, což je zvláštní, přitom zákazníky by to určitě zajímalo. A ne jen formou sdělení tak malým písmem, že je třeba při čtení složení výrobku lupa.
Někteří odborníci hovoří o tom, že když člověk zdravě jí, nemusí si kupovat speciální vitaminové preparáty, protože si pak lidově řečeno rozhodí metabolismus. Je třeba se toho obávat?
S tímto se plně neztotožňuji, protože je-li v těle nedostatek vitaminu D či C, je to horší než nebezpečí, že si metabolismus rozhodím. Mám-li zdravý styl života, zdravě se stravuji a mám normální hladiny vitaminů, je zbytečné se krmit preparáty. Ale mám-li zdravý styl života a přitom je mi zjištěn nedostatek vitaminu, součástí zdravého životního stylu by mělo být i doplnění látek, které mi v těle chybí.
Je dobré si nechat udělat třeba u praktického lékaře analýzu?
Třeba v severských státech, kde nedostatek vitaminu D kvůli nedostatku sluníčka hrozí, jsou celoplošně jednou až dvakrát ročně prováděny kontroly hladin vitaminu D. Já bych se za něco podobného v České republice také přimlouval. Vedle toho bojuji za zrušení Vigantolu na předpis.
