Z Úhlavy odebírá vodu vodárna, která zásobuje celé město a okolí. V době, kdy byla voda v Úhlavě znečistěná toxickými látkami, vodárna provizorně čerpala vodu z Radbuzy.
Už před 13 roky se přitom na radnici Plzně mluvilo o tom, že Radbuza bude hrát roli náhradního zdroje. Nejprve se zvažovalo čerpání z přehradní nádrže v Českém údolí, později pak z řeky pod hrází.
V roce 2007 pak město začalo s vykupováním pozemků potřebných pro vodovodní potrubí. Na záměr už existuje platné územní rozhodnutí. Nicméně o moc dál se zástupci města nedostali. Proč tedy po tolika letech Plzeň náhradní zdroj vody nemá?
Náměstek primátora Michal Vozobule uvedl, že před časem vodárna přípravu projektu předala městu, a realizace se tak stala otázkou politického rozhodnutí. Loni ředitel společnosti Vodárna Plzeň Luděk Nesnídal mluvil v souvislosti s projektem o nákladech 420 milionů korun.
„Postupem času předpokládaná cena narůstala do roviny, kdy je záměr složitě proveditelný,“ řekl Vozobule. Radnice se podle jeho názoru bude věnovat otázce, jak vylepšit podmínky a pravidla pro krizová opatření podobná tomu, jaké se odehrálo právě nyní.
Náměstek primátora Pavel Šindelář, který je šéfem představenstva vodárny, tvrdí, že záměr vybudovat náhradní zdroj vody pro Plzeň ještě není úplně mimo hru.
„Máme územní rozhodnutí a část dokumentace pro stavební povolení. Výkupy pozemků jsou v zásadě hotové,“ vysvětluje. Problematická je i podle něj cena odhadnutá v roce 2017 na více než čtyři sta milionů korun. „Navíc na to není možné použít žádné dotace,“ doplnil.
Zástupci města budou hledat variantu, kterou by bylo reálnější uskutečnit. „Minimálně to chceme dotáhnout ke stavebnímu povolení,“ konstatoval Šindelář.
Připustil nicméně, že za současné situace město na podobnou investici nemá, a pokud stát nepomůže nějakou výraznou dotací, výstavba v nejbližších třech letech nezačne.
V posledním roce zástupci Plzeňského kraje přišli s vizí, že by se až do Plzně dovedl vodovod z přehrady v Nýrsku. Zástupci města nepředpokládají, že se v dohledné době uskuteční. „Vidím to jako koncepční materiál, který má k realizaci velmi daleko. Nemyslím tím roky, spíš desítky let,“ řekl náměstek Pavel Šindelář.
Do Úhlavy se znečištěná voda dostala z Drnového potoka, který se do řeky vlévá u Klatov. V noci ze 7. na 8. října uniklo z areálu firmy Holz Schiller 200 až 300 litrů dvouprocentního roztoku používaného na moření dřeva.
Jediným způsobem, jak koncentraci škodlivých látek snížit, bylo zředit je s vodou. Vodohospodáři proto o víkendu vypouštěli větší množství vody z přehrady Nýrsko a Hracholusky.
Voda přivedená z Nýrska? Otázka desítek let
Ani to ale nestačilo na to, aby se znečištěná Úhlava ve zvýšených hodnotách nedostala před Plzeň. Vodárna proto v neděli večer uzavřela úpravnu vody a Plzeňany zásobovala z vodojemů a od pondělního odpoledne z náhradního zdroje, a to z Radbuzy.
V úterý odpoledne došlo ke snížení koncentrace škodlivých látek na takovou úroveň, která neohrožuje lidské zdraví, a vodárna opět začala zásobovat domácnosti vodou z Úhlavy.
V pátek dopoledne informovala mluvčí Krajského úřadu Plzeňského kraje, že koncentrace škodlivin klesla i v řece Berounce. Stále se ale nedoporučuje jíst ryby chycené v Berounce a Úhlavě. Není totiž jasné, zda se v nich toxické látky neusadily.
Výsledky rozborů ryb chycených v těchto tocích by měly být známy do konce tohoto týdne.
Plzeň přišla o zdroj pitné vody (14. 10. 2019)
14. října 2019 |
