Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V koncentráku na Domažlicku věznili i madame Michelin, psala si deník

  9:10aktualizováno  9:10
Účastnila se odboje, věznili ji nacisté a po válce se odmítla podílet na zúčtování s dozorkyněmi. Francouzka Marie-Marguerite Michelin ze slavné rodiny zakladatele továrny na pneumatiky byla jednou z vězeňkyň koncentračního tábora v Holýšově na Domažlicku.

Marie-Marguerite Michelin s příslušníky francouzského Červeného kříže na dvoře osvobozeného tábora. | foto: archiv Jana Valeše

„V jejím velice silném příběhu jsem objevil hned několik poloh lidského života. Nejprve to byla její odvaha, kdy vystoupila na domácím území proti německé okupaci a zapojila se do odboje s vědomím, že konečným dopadem může být věznění i smrt. Nejen její, ale i její velice početné rodiny,“ říká holýšovský historik Jan Valeš.

Další polohou je podle něj nezlomná síla a naděje, díky níž žena překonala nejen věznění, pracovní nasazení a nemoci, ale i vnitřní problémy francouzské komunity v samotném táboře.

„Většina žen zde byla především levicově zaměřena. Je obdivuhodné, že i na tomto domácím francouzském dvorku zůstávala pro většinu francouzských vězněných žen vzorem a osobností,“ konstatuje Valeš.

Za zdmi jednoho ze statků v Holýšově za druhé světové války trpěly desítky lidí z celé Evropy. Nacisté jej totiž změnili v pobočný koncentrační tábor.

V roce 1944 sem zavřeli muže z koncentračního tábora Flossenbürg a ženy z Ravensbrücku.

„V Holýšově se nacházela významná muniční továrna. Jako pracovní síly tu byly využívány nuceně nasazené osoby z protektorátu i Německem okupované Evropy. Od roku 1940 tu pracovali také váleční zajatci, především z Francie. To ale později nestačilo, a tak byly v roce 1944 pracovní síly doplněny o vězně z koncentračních táborů,“ vysvětluje Valeš důvod, proč vězení ve městě vzniklo.

První transporty z koncentračního tábora Ravensbrück do Holýšova přivezly hlavně ženy francouzské, polské a ruské národnosti.

„Poslední transporty byly složeny pouze z žen židovského původu. Kromě prvního transportu je známa identita všech vězněných žen i mužů,“ informuje historik.

Ženy, kterých se zde nacházelo zhruba tisíc, Němci nasadili do běžné výroby především v provozu Laborierung. „S koncem války musely provádět i odklízecí práce v muničních provozech zničených nálety,“ dodává.

Koncentrační tábor Holýšov

Zhruba 120 mužských vězňů se podílelo na dostavbě nového provozu, při důlních činnostech v podzemním areálu a na stavbě zkušebních střelnic v okolí Holýšova.

Kolik místních lidí vědělo, jak děsivé místo ve městě mají, se dodnes neví. V současnosti už ale většina obyvatel zná tragickou historii bývalého Pičmanova statku.

V roce 2005 navštívily Holýšov neteř a vnučka dvou žen, které zde byly vězněny. „Zcela zásadním okamžikem potom bylo setkání s paní Myriam Duplákovou,“ vzpomíná Jan Valeš.

Myriam Dupláková se ocitla v Holýšově na počátku války, kdy sem byla odeslána z Francie ke strýci a tetě kvůli zdravotnímu stavu svých rodičů.

Kniha o osudech vězněných žen

O osudech holýšovských vězeňkyň píše historik Jan Valeš knihy, ta poslední s názvem „Pobočný koncentrační tábor Holýšov 1944 - 1945. Francouzské deníky“ vyšla nedávno. Podílel se na ní také Libor Schröpfer.

„Po příchodu do města, kdy nezvládala úřední jazyk němčinu ani češtinu, vítala příchod francouzských válečných zajatců, kteří mluvili jejím jazykem. Na konci války se právě od nich dozvěděla o koncentračním táboře, kde byly vězněny i Francouzky. A tak se na jeho nádvoří ocitla hned v prvních hodinách osvobození,“ líčí Valeš.

Myriam Dupláková pak po letech prozradila Janu Valešovi, že v táboře pobývala i paní Michelin z významné průmyslové francouzské rodiny a historik se pokusil získat její deník.

Zkusmo napsal dopis, jeho adresa zněla pouze „Rodina Michelin - Francie“ a ani neočekával, že mu někdo odpoví.

Ozval se mu však syn vězněné ženy André Michelin, který se ptal, k čemu vzpomínky jeho matky poslouží. Když Jan Valeš odpověděl, přišla mu obálka s deníkem paní Michelin a několik fotografií pořízených po osvobození holýšovského tábora.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Benedikt Tolar představuje jeden ze svých exponátů na výstavě nazvané Škoda......
Pro sochaře jsou inspirací škodovky a žigulíky, mají zaoblené střechy

Plzeňský sochař Benedikt Tolar přetvořil vraky aut v zajímavé exponáty. Škodovky a žigulíky zdobí stěnu Klempírny DEPO2015. Na výstavě zvané Škoda... jsou k...  celý článek

Tragická dopravní nehoda v Plzni na Domažlické ulici.
Muž za tmy přecházel silnici mimo přechod, střet s autem nepřežil

V Plzni ráno zemřel muž, který přecházel frekventovanou silnici mimo přechod pro chodce a srazilo ho auto. Nehoda se stala v Domažlické ulici v blízkosti...  celý článek

Co bude z bývalého kina Hvězda, jeho majitel tají. (14. 9. 2017)
Bývalé kino Hvězda se opravuje. Majitel ale tají, co z něj bude

Bývalé kino Hvězda v centru Plzně se opravuje. Společnost Waldemoore, která objekt vlastní, ale odmítá sdělit, jaké s ním má plány. Nevylučuje ale, že budova...  celý článek

Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak
Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak

Chcete porod bez léků a věčného vyrušování, jenže lékaři vás označí za alternativní matku.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.