„Stojíme o to, aby se pokládaly nepříjemné otázky a aby se veřejně jmenovali ti, kteří se na zločinech totalitního komunistického režimu podíleli,“ vysvětluje spisovatelka a badatelka Václava Jandečková.
Ta spolu s historikem Lukášem Kopeckým a vysokoškolským pedagogem Bryanem Jennerem Společnost pro výzkum zločinů komunismu založila.
Vedle bádání má spolek v plánu přednáškovou činnost, přípravu výstav, publikací, spolupráci s místními samosprávami a podobně.
„Na Moravě jsou v tomto směru trochu dále. Navštívit tam můžete například naučné cyklostezky nebo památníky na místech, kde někoho zastřelili při pokusu o přechod hranice. U nás máme ještě co dohánět,“ tvrdí Jandečková.
Doplňuje, že publikace by rádi zveřejňovali také v angličtině. „V zahraničí mají často zkreslené informace o tom, jak totalitní režim v Československu vypadal, a například mnoho lidí neví, že zde byl protikomunistický odboj,“ říká Jandečková.
Podle zakladatelů je nedávná historie západních a jižních Čech stále opředená řadou tajemství.
StB vytvořila falešnou státní hranici. Místo svobody přinášela vězení |
„Jen téma falešných hranic zejména od Všerub na jih je samo o sobě ještě plné otazníků. Rádi bychom také vyzdvihli odvahu lidí, kteří se zapojili do protikomunistického odboje či pomáhali s útěkem na západ a přitom ohrožovali své osudy i osudy svých rodin. Věřím, že je to práce, která má význam. Už to, že v Den památky obětí komunistického režimu vznikla vláda opřená o podporu komunistů je důkaz, že spolky tohoto typu je třeba vytvářet a podporovat,“ uzavírá Jandečková.
Ta je mimo jiné autorkou knihy Falešné hranice, která popisuje, jak komunistická Státní bezpečnost (StB) v letech 1948 až 1951 nátlakem nutila lidi, aby se pokusili o emigraci. StB tehdy vytvořila falešnou hranici a oběti měly pocit, že jsou v bezpečí. „Pak nebyl problém z nich dostat informace, o které StB stála,“ vysvětlila Jandečková.
