Hana Kobanová žije s manželem v Kollárově ulici už víc než deset let. Přiznává, že jí nějakou dobu trvalo, než si na bydlení tady zvykla. Nepochází z Plzně a chyběla jí tu především zeleň.
S napětím proto sleduje iniciativu Kollárka jinak. Skupina mladých se chce pokusit proměnit potemnělý kout Plzně v bezpečnou, živou a příjemnou ulici. Na sobotní setkání na dvorku v Zach’s Pubu spojené s vernisáží výstavy Jak se žilo a žije v Kollárce? se přišlo podívat několik desítek lidí.
„Po pravdě mě zajímá, co je vůbec možné. Já bych třeba ocenila více zeleně, na druhou stranu vím, že jsou tu problémy s parkováním,“ svěřuje se Kobanová.
Trochu ji mrzí, že Kollárova ulice, na rozdíl od nedalekého centra, nevypadá příliš hezky. „Stálo by za to místo vylepšit. Výhodou je určitě blízkost centra i podniky jako Zach’s Pub nebo Buena Vista,“ zamýšlí se dál Hana Kobanová.
Další z příchozích, žena, která zde bydlela víc než třicet let, by ocenila především, kdyby byla ulice čistější. „Já jsem tu žila do roku 1981 a nemám pocit, že by se to tu od té doby nějak proměnilo. Možná jen přibylo hospod,“ srovnává Plzeňanka.
Na pražského urbanistu Milana Brlíka působí Kollárova ulice dojmem, jako by nevěděla, co chce.
„Je velmi různorodá, jsou tu herny, obchod s alkoholem i příjemná místa. Místní často říkají, že by se mohla stát jakýmsi kulturním centrem,“ říká Brlík, který považuje za důležité, aby o svých představách začali místní diskutovat.
A určili společně nějaký směr, jakým by se měla Kollárova ulice vydat. Zmiňuje drobné úpravy, jimiž jsou například jen stejné květináče v oknech, občas nějaký strom navíc, ale třeba i myšlenky na to, jak by se daly využít herny, pokud dojde v budoucnu k regulaci hazardu.
„Bude záležet na místních, jak budou soudržní,“ konstatuje Brlík. Dodává, že žijeme v době, kdy města mají dostatek peněz a díky tomu by mohlo být snazší změny prosadit.
Podle Jany Eismanové, jedné ze členek iniciativy, by první změny mohly být viditelné už v průběhu příštího roku. „Chceme postupně propojit obyvatele ulice i místní podnikatele. Vyslechnout, co potřebují, ať se to týká bezpečnosti, zeleně či parkování. Na základě toho hodláme zatlačit na politiky, aby s tím něco udělali,“ naznačuje Eismanová.
