Letošní příspěvek plzeňského magistrátu pro Knihovnu města Plzně je nižší o tři miliony korun. A to je v sedmatřicetimilionovém rozpočtu znát.
"Museli jsme promyslet, jak budeme postupovat dál. Podařilo se nám zachovat veškeré provozy. U malých poboček, které jsou nejméně využívány, jsme ale museli omezit otevírací dobu ze dvou pracovních dní na jeden," sdělila ředitelka knihovny Helena Šlesingerová. Omezení se dotkne zhruba desítky poboček, mimo jiné v Červeném Hrádku, Malesicích či Liticích.
Jednou z těch, v nichž zůstane provoz zachován v původním rozsahu, jsou Křimice. "Obvody mohou na provoz pobočky přispět. V době, kdy jsme jim tuto možnost nabídli, už ale měly v drtivé většině rozpočty na následující rok uzavřeny," uvedla Šlesingerová.
Některé menší knihovny zřejmě budou otevírací dobu ještě upravovat. "Knihovny využívané jsou, podle aktuálních informací mají i poměrně dobrou návštěvnost. Rádi bychom tedy službu udrželi," naznačil starosta plzeňského obvodu Slovany Lumír Aschenbrenner.
Pod tento plzeňský obvod spadají dvě malé pobočky, Božkov a Koterov. "Během čtrnácti dní rozhodneme, zda přispějeme částkou 38 tisíc nebo 76 tisíc," sdělil Aschenbrenner s tím, že částka 76 tisíc by umožnila provoz v původním rozsahu.
"Když dáme polovinu, ubude jednou za 14 dní jeden den v obou pobočkách," doplnil. Schválení tohoto příspěvku je podle něj téměř jisté.
Knihovna města Plzně má pobočky ve 22 budovách, zároveň provozuje takzvaný bibliobus. Ten má sice od začátku ledna o jednu zastávku méně, podle Šlesingerové to ale nesouvisí s financemi, ale s nízkým zájmem o tuto zastávku.
Knihovna ve svém fondu eviduje na 460 tisíc knihovních jednotek, registrovaných je tu více než 29 tisíc čtenářů. Oblíbená instituce registruje i čtyři dvouleté čtenáře a jednoho 96letého.
Čtenáři si nejvíc půjčovali Moliérova Lakomce
Knihovna si pochvaluje loňský zájem čtenářů, který byl nejvyšší v historii. "Přestože se říká, že lidé nečtou a papírová kniha je na ústupu, dosáhli jsme za rok 2012 v počtu výpůjček svého absolutního rekordu," popsala Šlesingerová.
Nárůst podle ní může mít více důvodů, například by se v něm mohly odrážet stoupající ceny publikací. "Lidé šetří a možná si i více uvědomují, že jsme veřejná služba a mohou nás využívat," uvedla.
Nejpilnější čtenářka si během dvanácti měsíců loňského roku vypůjčila 1 350 knih a časopisů, což je ještě o 39 více než v roce 2011. "Z knih byl největší zájem o Moliérova Lakomce, kterého jsme půjčili celkem 229krát, následovaly Orwellova Farma zvířat a Vieweghova Mafie v Praze," uzavřela ředitelka knihovny.
