Historik Národopisného muzea v Plzni a spoluautor knihy Tomáš Bernhardt ukazuje...

Historik Národopisného muzea v Plzni a spoluautor knihy Tomáš Bernhardt ukazuje novou publikaci Dějiny města Plzně 2. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Plzeň počeštil příliv dělníků do Škodovky, mapuje druhý díl dějin města

  • 0
Rozvoj průmyslu i divadla v největším městě regionu mapuje druhý díl třísvazkové publikace Dějiny města Plzně. Je zaměřený především na 19. století, zahrnuje časový úsek let 1788 až 1918.

Stejně jako u prvního dílu knihy je i druhý díl kolektivní monografií, na níž se podílelo devatenáct autorů. Publikaci vydává město Plzeň.

„Plzeň ve zpracovávaném období nejvíce ovlivnil rozvoj průmyslu, předtím byla Plzeň trošku ospalým městem,“ uvedl historik a archivář Státního oblastního archivu v Plzni Karel Waska, který byl šéfem redaktorského týmu. Připomněl, že rozvoj průmyslu začíná v roce 1842 vznikem pivovaru.

„To ale pro město nebylo tak zásadní, důležitější byl prudký rozvoj zejména strojírenského průmyslu na začátku druhé poloviny 19. století,“ shrnul historik, podle kterého ke skoku v oblasti rozvoje průmyslu došlo ve chvíli, kdy Plzeň byla spojená železnicí s Prahou a s cizinou.

Waska zdůraznil, že do období spadá samozřejmě rozvoj Škodovky, ale v publikaci je popsána historie více než 160 větších firem, které v Plzni působily.

„Třeba strojírna a slévárna bratří Belaniů stála na dnešní Klatovské třídě, proto se místo jmenuje Belánka,“ uvedl Waska.

Továrna stála nedaleko dnešního obchodního centra Norma. „Ve 30. letech 20. století továrnu zbourali a vznikly zde činžovní domy, které na místě stojí dodnes,“ podotkl historik.

Průmysl podle Wasky ovlivnil i jazyk, kterým se ve městě mluvilo. „Příliv česky mluvících dělníků do Škodovky počeštil Plzeň, předtím se ve městě mluvilo napůl česky a napůl německy,“ vysvětlil historik.

A protože Němci hráli v rozvoji města významnou roli, měli bychom si německou historii města podle Wasky také připomínat.

V publikaci se čtenáři seznámí i s tím, že s rozvojem průmyslu byl v druhé polovině 19. století svázaný i boom stavitelství. „V té době vznikly třeba domy mezi Klatovskou třídou a Škodovkou. Této části se říkalo čtvrť vládních radů,“ popsal Waska.

Připomněl, že po potlačení revoluce v roce 1848 stát přitvrdil a stálo to mnoho občanských svobod, panovala cenzura, policie stíhala sebemenší zárodek protestu.

„Ale na druhou stranu se stát snažil, a šlo mu to výborně, vydávat nejrůznější zákony ve prospěch podnikání. Osobní svobody byly potlačované, ale podnikatelské svobody byly naopak podporované. Ale od druhé poloviny 60. let už stát občanské svobody postupně obnovoval. Například zákon ukončující trestnost stávek byl vydán v roce 1870,“ řekl Waska.

Nová publikace Dějiny města Plzně 2.

Rozvoj průmyslu přinesl do města i rozmach kultury. „Díky Vendelínu Budilovi se Plzeň stala školou herců, kteří pak odcházeli do Prahy,“ připomněl Waska.

Původní divadlo stálo na místě dnešní právnické fakulty v sadech Pětatřicátníků. V roce 1905 nahradila divadlo budova Obchodní a živnostenské komory, na začátku 20. století bylo postaveno nové divadlo, dnes divadlo J. K. Tyla.

Ale ani rozvoj divadla se podle Wasky neobešel bez třenic. „Protože se městská rada v 60. letech 19. století usnesla, že smlouvy se budou zadávat pouze českým divadelním společnostem, a to znamenalo, že se v Plzni v divadle bude hrát jen česky. Němci s tím nesouhlasili, rychle uspořádali sbírku a postavili si na místě dnešní Komerční banky v Goethově ulici vlastní divadlo. A protože to byli majetní lidé, šlo to velice rychle,“ připomněl Waska.