Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce v Klatovech.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce v Klatovech. | foto: archiv MF DNES

Kostel v Klatovech čeká velká rekonstrukce za sto milionů korun

  • 2
Velké úpravy čekají v blízké době jezuitský areál v Klatovech, kde se nacházejí i světoznámé mumie. Už na podzim by měla odstartovat rozsáhlá rekonstrukce kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce.

„Město Klatovy dostalo na opravu téměř stomilionovou dotaci. Věřím, že se kostel dostane do původní krásy. Opravené budou i varhany. Proto jsme se na koncert snažili získat takového varhaníka, který by je před rekonstrukcí prověřil,“ řekl klatovský místostarosta Václav Chroust.

Rekonstrukce neovlivní provoz katakomb. „V loňském roce je navštívilo 47 tisíc lidí. Otevřené budou i během oprav,“ potvrzuje Chroust.

I v katakombách, kde se nacházejí mumifikovaná těla členů jezuitského řádu, se v blízké době zřejmě odehrají změny.

„Rádi bychom zde udělali novou expozici, která bude založena na hudbě. Návštěvníci by měli mít možnost poslechnout si muziku, která se mohla v období baroka v Klatovech hrát,“ dodává místostarosta.

Jedna z posledních možností navštívit v následujících dvou letech akci v jezuitském kostele se naskytne už 30. dubna, kdy se koná 11. ročník projektu Barokní jezuitské Klatovy.

Uskuteční se mše svatá, kterou bude celebrovat emeritní plzeňský biskup František Radkovský. Kostel bude hostit také 26. dubna koncert hlubokých žesťů. O dva dny později se zde odehraje requiem za lidi pohřbené v katakombách. Chybět nebude ani tentokrát odborný seminář.

„Každý rok je věnován nějakému filozofickému nebo historickému tématu. Tentokrát půjde o cestování v období baroka,“ uvedl Václav Chroust.

Jedním z nejaktivnějších jezuitů byl František Boryně, který pocházel z Malonic na Klatovsku. Na přelomu 17. a 18. století působil například v Bolívii a v Peru. Je rovněž považován za prvního Čecha, který navštívil metropoli Inků Cuzco.

Dalším barokním specifikem byly takzvané kavalírské cesty. Pro mladé středoevropské šlechtice znamenaly vyvrcholení jejich vzdělávání. Zdokonalili se při nich v teoretických disciplínách, jazycích a šlechtických cvičeních.

„Mířili především do Říma, Benátek nebo Florencie,“ dodal Chroust.