Novodobou tradici pěstování klatovských karafiátů udržuje od roku 1954 spolek klatovských karafiátníků. Letos přibyl nový druh, který ponese jméno jezuity Vojtěcha Chanovského, ten je těsně spjatý s historií města.
Otcem nového karafiátu je pěstitel Peter Pošefka, který se jejich pěstování věnuje přes třicet let. Za tu dobu vyšlechtil tři druhy.
"Vyšlechtění trvá pět až sedm let. První rok získáte semínko. Druhý rok ho vysejete a vyroste deseticentimetrová sazenička, kterou přezimujete. Ve třetím roce karafiáty vyrostou a vykvetou, ale až sedmdesát procent tvoří původní drobnokvětý francouzský karafiát. Ve čtvrtém roce, pokud si myslíte, že máte nový druh klatovského karafiátu, který splňuje všechny rysy, které má mít, tak si může vzpomenout na geny svých prarodičů, změnit barvu a skončit v popelnici. Takže někdy pět až sedm let pěstování přichází vniveč. Ale někdy máme štěstí," popsal muž, podle nějž je klatovský karafiát pro šlechtitele velkým oříškem.
Ale jeho pěstování na zahrádce je prý poměrně jednoduché. "Jedná se o mrazuvzdornou trvalku, která se dá množit a pěstovat i v extrémnějších podmínkách. Jedna paní inženýrka pěstuje klatovský karafiát dokonce na Sibiři, protože jsem chtěl vědět, co vydrží. Druhý extrém je jeho pěstování v teplém pásmu na ostrově Fidži. A zjistili jsme, že bez problémů vydrží zimu i horko," popsal Pošefka, který přišel do Klatov ze Slovenska před více než třiceti lety.
Jako zkušený pěstitel, který květiny obdivuje od dětství, objevil v karafiátu místní raritu. "Bylo by divné, aby milovník květin pěstoval v Klatovech tulipány," směje se Peter Pošefka.
Ještě před třemi lety se na své zahradě věnoval pěstování mnoha druhů květin. Měl sbírku více než 90 druhů lilií, pochlubit se mohl 70 druhy narcisů, nechyběly ani růže. Nyní už se o zahradu stará jeho syn a jemu zbývá čas jen na karafiáty.
Pošefkovým posledním šlechtitelským kouskem, kterým město oslavilo 200 let klatovského karafiátu, je nový druh nazvaný Chanovský - podle Vojtěcha Chanovského.
Ten do města v roce 1636 přivedl jezuity, aby tu založili gymnázium, které se záhy stalo centrem středoškolské vzdělanosti celého kraje a bylo na počátku 18. století největším neakademickým gymnáziem na území Čech, Moravy a Slezska. Navštěvovalo jej více než 300 studentů.
Pěstitel karafiátů Peter Pošefka.
"V Klatovech je dobrým zvykem, že karafiáty pojmenováváme po význačných osobnostech, které byly s městem spojené, takže na záhonech ve výstavní zahradě proti muzeu je Hostaš, Dobrovský či Palacký. Výjimkou je Milénium, který získal jméno kvůli tomu, že jsem ho vyšlechtil v roce 2000. Názvy se odvíjejí i od barevného provedení - bílý karafiát s názvem Labuť, žlutý je Kanárek, fialový zase Kardinál a další," líčí Pošefka, který se snažil nový druh popsat.
"Není asi člověk, který by dokázal určit, jakou má barvu. Když začíná kvést, tak je světlý, růžovo-fialový, a když odkvétá, tak je tmavě rudý až fialovočerný," popsal šlechtitel.
Pošefka žádný z karafiátů nevyvyšuje nad ostatní. "Jeden si ale pamatuji nejvíce, jmenuje se Volnost a je pro mě důležitý tím, že to byl první karafiát, který jsem si koupil na výstavě a tím jsem před více než třiceti lety začal s jejich pěstováním," dodal Pošefka.
Hnacím motorem při pěstování klatovských karafiátů mu je prý snaha zachovat květiny pro budoucí generace. "Od roku 1813 vycházejí publikace o klatovských karafiátech a ve všech je napsáno, že karafiátníci zemřeli chudí. Takže pro peníze to určitě neděláme. Je to vše o vztahu k té pěkné květině a ke klatovské raritě," vypráví se zápalem šlechtitel a ředitel technických služeb města.
V Česku podle něj není jiná květina, která by byla tak silně vázaná na město svého vzniku. "Všichni pěstitelé a šlechtitelé soustředění v organizaci pěstitelů klatovských karafiátů jsou z Klatov a nejbližšího okolí. Když nepočítám milovníky květin, kteří karafiáty pěstují pro svoje potěšení po celé republice. Ale taková parta bláznů, nebo raději nadšenců jako jsme my, ta není nikde," myslí si Pošefka.
Další informace o pěstování karafiátů v Klatovech naleznete na webu zde.
