Jírovec, který letos kvete už podruhé, roste vedle známé galerie Masné krámy kousek od náměstí Republiky.
"Není to úplně neobvyklé. Dělají to magnólie, jírovce, ale i další stromy. Letos ale mohla mít vliv ne úplně typická sezona, kdy se střídalo horko a vlhko," říká botanička Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Zdeňka Chocholoušková.
"A teď, když se trošku ochladilo, mají stromy pocit, že začalo další jaro, a zkouší kvést ještě jednou," uvedla botanička.
"Mně třeba doma na zahradě vykvetly podruhé rododendrony, které už měly mít dávno po sezoně. Přesto dva z nich mají nádherné velké květy, kterých sice není tolik, ale je to nádhera," líčí Chocholoušková.
Častěji podle botaničky opakují kvetení starší stromy, které se snaží ještě jednou zaplodit, protože cítí, že by to mohlo být naposledy.
Podle ní by tyto zajímavé přírodní jevy mohly mít na svědomí i měnící se proudy kolem Středozemního moře, které mohly ovlivnit i počasí v Česku.
To se trošku přibližuje regionům, kde rovnou z dlouhé zimy uhodí prudká horka. A pro stromy je teď tedy druhé jaro. Opakované kvetení podle botaničky stromům neublíží, protože sice vykvetou, ale nestačí vytvořit plody, protože dříve přijdou mrazy.
Jírovec, který u Masných krámů právě kvete, je napadený klíněnkou. Vedlejší, který plodí, touto v poslední době častou chorobou jírovců netrpí.
Klíněnka je podle botaničky jedním z důvodů, proč se lidé začínají od jírovců, kterým nesprávně říkají kaštany, odvracet. A módní začínají být kaštanovníky seté, na kterých najdeme jedlé kaštany a které se u nás v minulosti vysazovaly.
Kaštanovníky v Plzni najdeme třeba u polikliniky na Slovanech vedle nonstop lékárny. "Jsou to krásné vzrostlé stromy, které každý rok plodí, určitě jim bude dávno přes pětadvacet, třicet let," dodává botanička.
