Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Karel IV. si oblíbil západ Čech, jeho komorníkem byl Bušek z Velhartic

  13:21aktualizováno  13:21
Císař Karel IV., od jehož narození uplyne v sobotu 700 let, měl vřelý vztah k západním Čechám. Na jeho pokyn se stavěly hrady Radyně a Kašperk. Region také mnohokrát navštívil, pobýval například v Rabštejnu nebo v Lokti.

Na zámku Zbiroh je k vidění nová expozice věnovaná 700. výročí narození Karla IV. Návštěvníky výstavou provedou Anežka Štíchová a Martin Caletka. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Města Plzeň, Domažlice a Tachov spolu s dalšími označil Karel IV. v návrhu zákoníku za nezcizitelná, to znamená, že se v budoucnu nesměla zastavovat šlechtě.

„Západní Čechy také král mnohokrát navštívil - doložené jsou jeho pobyty a návštěvy v Domažlicích, Karlových Varech, Lokti, Rabštejnu a Tachově,“ píše historik Jan Kumpera v knize Osobnosti a západní Čechy.

Po návratu do Čech Karel IV. vykoupil ze zástavy některé královské hrady. Mezi nimi byly i Preitenštejn u Nečtin, Týřov a Zbiroh. Právě na něm zřejmě panovník nocoval při svých cestách mezi Prahou a Německem. Zámek si jeho výročí připomene otevřením nového prohlídkového okruhu.

„Slavnostně otevřen bude 14. května a poté bude přístupný vždy v pondělí. Patří do něj komnaty, které byly ve 14. století jedinými obytnými prostory hradu,“ konstatuje majitel památky Jaroslav Pácha.

Na trase budou k vidění mince nebo listiny z doby Karla IV. Navštívit bude možné také kapli, kterou s největší pravděpodobností využíval panovník se svou první manželkou Blankou z Valois k soukromým modlitbám.

Karel IV. během své vlády budoval síť hradů. A nezapomněl ani na plzeňský region. Nechal tu postavit hned dva. Střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu takzvané Zlaté stezky. Takové úkoly měl hrad Kašperk, postavený roku 1356. Původně se jmenoval Karlsberg, ale postupně se rozšířila počeštělá verze přízviska.

Původní jméno nezůstalo ani druhému ze sídel. To bylo na počest krále pojmenováno Karlskrone - Karlova Koruna. Název se ale v Čechách příliš neujal. A tak výraznou dominantu Plzeňska dnes známe jako Radyni.

Za vlády „Největšího Čecha“ se velmi dobře dařilo městu Plzeň. Karel je považoval za strategické. Oblíbeným císařovým místem byl i Tachov. Nejspíš právě Karel IV. se zasadil o vybudování tamních městských hradeb. Městu, které bylo dosud podřízeno správě hradu, udělil roku 1372 samostatné obecní zřízení a různé městské svobody.

Oslavy výročí v kraji

Zámek Zbiroh: 14. 5. Otevření nového prohlídkového okruhu a expozice Lucemburský Zbiroh
Velhartice: 13.-14. 5. Narozeniny Karla IV.: Program po oba dny zahájí modlitba v kostele Narození Panny Marie. Odtud Karel s družinou zamíří na hrad, kde bude celodenní program, Ten vyvrcholí nočními oživenými prohlídkami.Během léta pak bude k vidění výstava Ve službách krále - Doba Lucemburků na Velharticích. Karlovi IV. bude 24. a 25. září věnována také tradiční Buškova číše.
Klášter Kladruby: 13.-15. 5. Prohlídky Putování Karla IV.
Dobřany: 13. 5. Výstava Karel IV. - Život Otce vlasti, kostel sv. Víta. 14.5. Turistická akce Po stopách Karla IV. Sraz je v 0.00 u starého mostu.
Zámek Svojšín: 14. 5. Výstava modelů hradů Karlštejn, Kašperk a Křivoklát a také mincí a keramiky ze 14. století.
Hrad Radyně: 28. 5. Komentované prohlídky a odhalení císařovy busty na nádvoří.
Hrad a zámek Horšovský Týn: Celosezonní výstava kostýmů použitých ve filmech o Karlu IV. Jsou jimi třeba Noc na Karlštejně nebo Hlas pro římského krále.
Tachov: 14. 5. Večer pro Karla IV. Vystoupí herečka Milena Steinmasslová a hudebnice Hana Sar Blochová.
Plzeň: 11.-12. 6. Historický víkend, Karel IV. jako obří loutka

Otec vlasti se mohl výrazně spolehnout na západočeskou šlechtu. Mezi její nejznámější zástupce patřili otec a syn Buškové z Velhartic.

Starší z nich byl panovníkovým osobním komorníkem a patřil k jeho důvěrníkům a přátelům. Mladší vykonával úřad mistra královské komory a poté maršálka královského dvora. Po otcově smrti v roce 1337 pak převzal roli Karlova rádce. Dobré služby císaři odvedli také bratři Rožmberští, kteří měli část panství v dnešním Plzeňském kraji.

„Nejstarší z nich, Jindřich, padl v bitvě u Kresčaku. Další čtyři s Karlem prošli celou jeho italskou misi. Dokonce, když se proti němu zvedlo v Pise povstání, bojovali za něj,“ informuje znalec vojenské historie Petr Schleiss.

Dva z bratrů se s Karlem vrátili do Čech a zbylí ještě nějakou dobu na místě udržovali pořádek. „Západočeských šlechticů se ve funkci vysokých zemských hodnostářů kolem Karla IV. točilo hodně. Kromě Velhartických to byli například páni z Janovic, Ronšperkové nebo Rýzmberští,“ dodal Schleiss.

Kolem roku 1348 se do panovníkových služeb dostávají právě Břeněk a Děpolt z Rýzmberka. Děpolt provázel roku 1355 budoucího císaře na korunovaci do Říma.
Oba bratři zasedali rovněž v zemském soudu. Děpolt se také připomíná roku 1360 jako patron kostela ve Zdemilech.

Karlovým nejvyšším komorníkem pak byl Bohuslav ze Švamberka, vlastník hradu v Boru u Tachova a Švamberka, který je v současnosti známý pod jménem Krasíkov.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman se starostou Horšovského Týna Václavem Mothejzíkem. (19....
Těžba lithia se možná nevyplatí. Je třeba vyčkat na průzkum, řekl Zeman

Prezident Miloš Zeman se během druhého dne svojí návštěvy Plzeňského kraje vyjádřil k plánované těžbě lithia v Česku. Při setkání s občany v Horšovském Týně...  celý článek

(ilustrační snímek)
Muž nahlásil bombu na plzeňském soudu, dostal čtyři roky a musí platit

Čtyři roky ve vězení stráví Štěpán Paleček za šíření poplašné zprávy. Před dvěma roky oznámil, že je na plzeňském krajském soudu bomba. Kromě toho musí...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Tah na Železnou Rudu blokovala vážná nehoda. Jeden mrtvý, šest zraněných

Těžká nehoda dvou aut blokuje dopravu na šumavském hlavním tahu do Železné Rudy. Pod nejvyšším bodem silnice u odbočky na Zhůří se čelně srazila dvě osobní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.