Růžový povlak připomínal svou konzistencí pudingový gel. Ležel na vodní hladině u břehu rybníka na ploše o rozměru 20 x 2 metry.
„Látka nijak nezapáchala, chovala se jako tekuté mýdlo. Nebyly nijak patrné známky poškození životního prostředí,“ sdělila mluvčí krajských hasičů Pavla Jakoubková.
Hasičům se na místě nepodařilo zjistit, jaká látka se v rybníce objevila. Proto její vzorek předali na Odbor životního prostředí Povodí Vltavy k rozboru.
Kamenný rybník se zbarvil |
Rozbor ukázal, že povlak vytvořily sirné bakterie rodu Pelogloea. „Je možné, že se růžové zabarvení objeví znova,“ upozornila mluvčí plzeňského magistrátu Eva Barborková a dodala, že lidé se nemusejí ničeho obávat. Bakterie jsou naprosto neškodné. Nepřestavují ani žádné nebezpečí pro ryby či koupající se psy.
Podle plzeňského hydrobiologa Jindřicha Durase má Kamenný rybník, zvaný též Kameňák, hnědou vodu po huminových látkách.
„Tmavá voda se na povrchu snadno prohřívá, ale u dna zůstává studená. Teplá a studená vrstva se po celou letní sezonu spolu nemíchají. U dna tedy rozkladné procesy rychle spotřebují všechen kyslík a nastávají podmínky příhodné pro život a růst sirných bakterií,“ vysvětlil původ jevu hydrobiolog.
V letošním roce byla voda v Kamenném rybníce navíc hodně průhledná, takže i na dno v bezkyslíkaté vrstvě dopadalo ještě trochu světla.
„Proto se mohly uplatnit i ty sirné bakterie, které využívají sluneční světlo jako zdroj energie. Na dně si ve slizovém povlaku žily až dosud, když se počasí ochladilo a voda se ve vodním sloupci začala promíchávat, gelovitý sliz vyplaval na hladinu,“ doplnil Jindřich Duras.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
