Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stromy na sídlišti v Plzni šly k zemi. Lidé si stěžovali, že jim stíní

  8:28aktualizováno  8:28
Pracovníci odborů životního prostředí v Plzni jsou v těchto dnech zavaleni žádostmi o kácení. Nejčastějším argumentem je, že lidé mají v bytě celý den stín. Posledním takovým případem bylo pondělní kácení tří zdravých borovic ve Vojanově ulici v zadních Skvrňanech v Plzni.

Pokácené stromy ve Vojanově ulici v Plzni (19. února 2018) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

„Byly to krásné zdravé stromy sahající asi do čtvrtého patra panelového domu. Jsem z toho smutný,“ posteskl si Zdeněk Roučka, který se pohledem na borovice léta kochal. Teď zbyly jen pařezy.

Podle informací MF DNES místní sepsali petici, kterou podepsala většina obyvatel z Vojanovy 17 až 27. Žádali pokácení všech stromů, kterých je tu přes deset. Kompromisem byly nakonec tři borovice.

Fotogalerie

„Na místě byl prověřen funkční, estetický a zdravotní stav předmětných dřevin. Městský dendrolog došel k názoru, že se budou kácet pouze dřeviny, které jsou napadeny houbovým onemocněním, nevhodně vysazené u veřejného osvětlení, případně v ochranném pásmu sítí,“ konstatovala mluvčí radnice třetího plzeňského městského obvodu Lucie Hůrková.

Jiří Piňos, mluvčí ekologické organizace Děti Země, podotkl, že chápe lidi, kteří bydlí v paneláku a stromy jim stojí dva metry od okna. „Je to pochopitelné, ale nemůže se přece vykácet vše,“ říká ekolog, podle kterého pomůže stín stromů překonat horké letní měsíce v panelových domech.

„Klima se mění a za pár let může být v Česku takové horko, že budeme rádi za každý strom. Já bych kácel jen výjimečně,“ popsal Piňos. Setkal se už i s tím, že lidé chtěli nechat pokácet staletý listnáč, protože zakrývá výhled na kostel na návsi.

Jedinou cestou je podle něj přesvědčit lidi, že stromy jsou skutečně důležité. Protože pokud politik bude vědět, že lidé nechtějí kácet, bude prosazovat to samé.

Některé stromy jsou z akcí Z, kdy sázel každý, kdo měl ruce

„Ve městech o kácení alespoň rozhoduje kvalifikovaný odbor životního prostředí, na malých obcích ale starosta, který, aby ho lidé znovu zvolili, nechá pokácet vše, o co si lidé řeknou,“ posteskl si Piňos.

Ale ani ve městech se úředníkům, kteří jsou z daní placeni za to, aby stromy chránili, nerozhoduje lehce.

Význam stromů

  • Vzrostlý strom vyrobí takové množství kyslíku, že by teoreticky pokryl potřebu nejméně deseti lidí. 
  • Stromy jsou filtrem škodlivých látek emitovaných do ovzduší především automobilovou dopravou. Vedle CO2, oxidů dusíku a přízemního ozónu pohlcují i jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění. 
  • Studie prováděná ve Velké Británii prokázala, že vysazováním stromů ve městech lze snížit znečištění ovzduší polétavým prachem až o čtvrtinu. 
  • Je-li vzrostlý strom dobře zásoben vodou, odpaří jí za den až 400 litrů. Nejenže tím vyrovnává teplotní výkyvy, ale také přirozeně doplňuje vzdušnou vlhkost, která je v městském prostředí až o třetinu nižší než ve volné krajině. Zelené plochy také zachycují srážkovou vodu, která jinak bez užitku odtéká kanalizací. Předcházejí tím vzniku povodní. 
    Zdroj: www.Arnika.org

Podle dendrologa Petra Kutáka ze Správy veřejného statku Plzeňského magistrátu je problém, že sídlištní zeleň byla sázena svépomocně v takzvaných akcích Z za minulého režimu a často na nevhodném místě.

„Neexistuje jednoznačný názor, norma, hodnocení či metodika, kterou bychom se při rozhodování mohli řídit. Je to pak o individuálním posouzení,“ líčí Kuták.

Podle něj se navíc v akcích Z sázely dost často jehličnany, které se do města nehodí. I proto se také nejčastěji kácí.  Jejich nevýhodou je, že dochází často k vývratům.

„Listnaté stromy vytvářejí daleko příznivější mikroklima, protože každoročně listí opadá a prach nachytaný na listech spadne a dále se nevíří, kdežto na jehličnanech se prach drží,“ vysvětlil ochránce stromů. Navíc, když listnáč v zimě opadá, je v bytech světlo a v létě naopak příjemný stín.

Podle Kutáka město téměř nekácí z vlastní iniciativy, ale pouze reaguje na stížnosti nebo posuzuje, zda by třeba rozlomením nemohla dřevina někomu ublížit. Ročně tak Plzeň přijde o desítky stromů.

Nejčastěji podle něj žádají o kácení senioři, protože jsou velkou část dne v bytě a nechtějí tam mít stín nebo touží po lepším výhledu. „Takže obecně se dá říci, že si za kácení můžeme my sami, obyvatelé,“ shrnuje dendrolog, který se nezřídka setkává i s neslušností lidí, když jim nechce na žádost o kácení kývnout.

Často si musí vyslechnout argument, že kácením se zvýší hodnota bytu.

„Snažíme se stromy hájit, často se s lidmi dohadujeme, často se případy táhnou několik let. My vyžadujeme petice, aby většina lidí žádost o kácení podepsala, chceme nadpoloviční většinu lidí v domě,“ líčí Kuták.

 Případem, kdy o zásah nežádali lidé, ale dopravní inspektorát, bylo kácení provedené minulý týden v ulici Edvarda Beneše. Podle policistů stromy bránily řidičům ve výhledu. 

Pozitivní podle Kutáka je, že se v Plzni víc sází než kácí. „Například v rámci každé investiční akce se stromy vysazují. Třeba na každá čtyři parkovací stání se musí vysadit jeden strom,“ dodal Kuták.



Nejčtenější

Kauza plzeňského gólu. Proč ho videorozhodčí nechal uznat

Michael Krmenčík z Plzně vykouzlil na tváři úlevnou grimasu, z dorážky překonal...

V případu uznaného gólu plzeňských fotbalistů, kterému předcházel těsný ofsajd, se objevily "polehčující" okolnosti....

Slavia i Sparta poprvé ztratily, zato Plzeň zůstává stoprocentní

Příbramský brankář Milan Švenger se marně natahuje po míči.

Slavia už po porážce s Jabloncem není bez zaváhání, stejně tak Sparta, která remizovala s Příbramí. Fotbalisté Plzně...



Liga paradoxů. Lídr se nelíbí, na Spartě je „drzá“ i stará garda

Trenér Plzně Pavel Vrba sleduje hru svých svěřenců.

Plzeňští fotbalisté jako jediní z ligy vyhráli všech pět utkání v novém ročníku, ale jejich hra nemůže těšit ani jejich...

Událost po 75 letech. Tři ligové týmy vyhrály první čtyři zápasy

Spartan Guélor Kanga (vlevo) v souboji s teplickým Jakubem Horou.

Sparta dvanáct bodů, Slavia i Plzeň také. Fotbalová liga prožívá historickou událost, pětasedmdesát let se nestalo, aby...

Dům v bývalé chatové kolonii je promyšlený do posledního detailu

Přízemí ve skle, patro ve dřevě – to je základní výtvarný koncept fasád. Šikmo...

Návrhy Jiřího Zábrana se vyznačují jednoduchostí a svěžím myšlením na pomezí architektury a moderního sochařství. Ale...

Další z rubriky

Dům v bývalé chatové kolonii je promyšlený do posledního detailu

Přízemí ve skle, patro ve dřevě – to je základní výtvarný koncept fasád. Šikmo...

Návrhy Jiřího Zábrana se vyznačují jednoduchostí a svěžím myšlením na pomezí architektury a moderního sochařství. Ale...

Designérka bydlela kvůli tvorbě v hospicu, navrhla pro něj i ponožky

Designérka Eva Chmelová (15. srpna 2018)

Eva Chmelová se vrhá do věcí po hlavě. Když měla zkrášlit interiér plzeňského Hospice sv. Lazara, na čtyři měsíce se do...

Poslední výluka před nádražím v Plzni, přestavba mostů spěje do finále

Přestavba železničních mostů a silnice pod nimi u hlavního vlakového nádraží v...

Před hlavním vlakovým nádražím v Plzni, kde probíhá přestavba železničních mostů a silnice pod nimi, začne zítra...

Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice
Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice

Domluvit se anglicky nebo francouzsky, než půjde vaše dítě do školy? Za dva nebo tři roky se to opravdu dá zvládnout. Akorát zapomeňte na způsob, jak jste se učila jazyky ve škole. Možná vám totiž vyhovuje úplně jiný typ učení.

Najdete na iDNES.cz