Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stromy na sídlišti v Plzni šly k zemi. Lidé si stěžovali, že jim stíní

  8:28aktualizováno  8:28
Pracovníci odborů životního prostředí v Plzni jsou v těchto dnech zavaleni žádostmi o kácení. Nejčastějším argumentem je, že lidé mají v bytě celý den stín. Posledním takovým případem bylo pondělní kácení tří zdravých borovic ve Vojanově ulici v zadních Skvrňanech v Plzni.

Pokácené stromy ve Vojanově ulici v Plzni (19. února 2018) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

„Byly to krásné zdravé stromy sahající asi do čtvrtého patra panelového domu. Jsem z toho smutný,“ posteskl si Zdeněk Roučka, který se pohledem na borovice léta kochal. Teď zbyly jen pařezy.

Podle informací MF DNES místní sepsali petici, kterou podepsala většina obyvatel z Vojanovy 17 až 27. Žádali pokácení všech stromů, kterých je tu přes deset. Kompromisem byly nakonec tři borovice.

Fotogalerie

„Na místě byl prověřen funkční, estetický a zdravotní stav předmětných dřevin. Městský dendrolog došel k názoru, že se budou kácet pouze dřeviny, které jsou napadeny houbovým onemocněním, nevhodně vysazené u veřejného osvětlení, případně v ochranném pásmu sítí,“ konstatovala mluvčí radnice třetího plzeňského městského obvodu Lucie Hůrková.

Jiří Piňos, mluvčí ekologické organizace Děti Země, podotkl, že chápe lidi, kteří bydlí v paneláku a stromy jim stojí dva metry od okna. „Je to pochopitelné, ale nemůže se přece vykácet vše,“ říká ekolog, podle kterého pomůže stín stromů překonat horké letní měsíce v panelových domech.

„Klima se mění a za pár let může být v Česku takové horko, že budeme rádi za každý strom. Já bych kácel jen výjimečně,“ popsal Piňos. Setkal se už i s tím, že lidé chtěli nechat pokácet staletý listnáč, protože zakrývá výhled na kostel na návsi.

Jedinou cestou je podle něj přesvědčit lidi, že stromy jsou skutečně důležité. Protože pokud politik bude vědět, že lidé nechtějí kácet, bude prosazovat to samé.

Některé stromy jsou z akcí Z, kdy sázel každý, kdo měl ruce

„Ve městech o kácení alespoň rozhoduje kvalifikovaný odbor životního prostředí, na malých obcích ale starosta, který, aby ho lidé znovu zvolili, nechá pokácet vše, o co si lidé řeknou,“ posteskl si Piňos.

Ale ani ve městech se úředníkům, kteří jsou z daní placeni za to, aby stromy chránili, nerozhoduje lehce.

Význam stromů

  • Vzrostlý strom vyrobí takové množství kyslíku, že by teoreticky pokryl potřebu nejméně deseti lidí. 
  • Stromy jsou filtrem škodlivých látek emitovaných do ovzduší především automobilovou dopravou. Vedle CO2, oxidů dusíku a přízemního ozónu pohlcují i jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění. 
  • Studie prováděná ve Velké Británii prokázala, že vysazováním stromů ve městech lze snížit znečištění ovzduší polétavým prachem až o čtvrtinu. 
  • Je-li vzrostlý strom dobře zásoben vodou, odpaří jí za den až 400 litrů. Nejenže tím vyrovnává teplotní výkyvy, ale také přirozeně doplňuje vzdušnou vlhkost, která je v městském prostředí až o třetinu nižší než ve volné krajině. Zelené plochy také zachycují srážkovou vodu, která jinak bez užitku odtéká kanalizací. Předcházejí tím vzniku povodní. 
    Zdroj: www.Arnika.org

Podle dendrologa Petra Kutáka ze Správy veřejného statku Plzeňského magistrátu je problém, že sídlištní zeleň byla sázena svépomocně v takzvaných akcích Z za minulého režimu a často na nevhodném místě.

„Neexistuje jednoznačný názor, norma, hodnocení či metodika, kterou bychom se při rozhodování mohli řídit. Je to pak o individuálním posouzení,“ líčí Kuták.

Podle něj se navíc v akcích Z sázely dost často jehličnany, které se do města nehodí. I proto se také nejčastěji kácí.  Jejich nevýhodou je, že dochází často k vývratům.

„Listnaté stromy vytvářejí daleko příznivější mikroklima, protože každoročně listí opadá a prach nachytaný na listech spadne a dále se nevíří, kdežto na jehličnanech se prach drží,“ vysvětlil ochránce stromů. Navíc, když listnáč v zimě opadá, je v bytech světlo a v létě naopak příjemný stín.

Podle Kutáka město téměř nekácí z vlastní iniciativy, ale pouze reaguje na stížnosti nebo posuzuje, zda by třeba rozlomením nemohla dřevina někomu ublížit. Ročně tak Plzeň přijde o desítky stromů.

Nejčastěji podle něj žádají o kácení senioři, protože jsou velkou část dne v bytě a nechtějí tam mít stín nebo touží po lepším výhledu. „Takže obecně se dá říci, že si za kácení můžeme my sami, obyvatelé,“ shrnuje dendrolog, který se nezřídka setkává i s neslušností lidí, když jim nechce na žádost o kácení kývnout.

Často si musí vyslechnout argument, že kácením se zvýší hodnota bytu.

„Snažíme se stromy hájit, často se s lidmi dohadujeme, často se případy táhnou několik let. My vyžadujeme petice, aby většina lidí žádost o kácení podepsala, chceme nadpoloviční většinu lidí v domě,“ líčí Kuták.

 Případem, kdy o zásah nežádali lidé, ale dopravní inspektorát, bylo kácení provedené minulý týden v ulici Edvarda Beneše. Podle policistů stromy bránily řidičům ve výhledu. 

Pozitivní podle Kutáka je, že se v Plzni víc sází než kácí. „Například v rámci každé investiční akce se stromy vysazují. Třeba na každá čtyři parkovací stání se musí vysadit jeden strom,“ dodal Kuták.




Nejčtenější

Češi do Evropy: Plzeň a Slavia mají pohárový podzim, Jablonec je blízko

GÓL, část druhá. Míč už je v síti a fotbalisté Slavie slaví úvodní branku duelu...

Mistr ve skupinové fázi Ligy mistrů, stříbrný tým nejvyšší domácí soutěže v 3. předkole Champions League s případnou...

Šádek se omlouvá Spartě a Slavii. Nechal jsem se unést, řekl plzeňský šéf

Šéf fotbalové Plzně Adolf Šádek při mistrovkých oslavách také okusil zlatavý...

Během oslav mistrovského titulu Adolf Šádek, generální ředitel fotbalové Plzně, posílal konkurenty Spartu a Slavii „do...



Podivnosti kolem zápasu o titul. Nasazení videa neumožní delegace

Roman Hrubeš během on-line testu videorozhodčího při utkání Sparta vs. Mladá...

V sobotním předposledním kole fotbalové ligy, kdy se může rozhodnout o všech nejdůležitějších pozicích v tabulce,...

Obraz zkázy je pryč. Varovný nápis v klášteru v Plasích však stále platí

Plaský klášter založil v malebné krajině, 25 kilometrů severně od Plzně, roku...

Klášter, zámek a památka v jednom, to je evropsky významný komplex bývalého kláštera v Plasích, který už celá staletí...

KOMENTÁŘ: Plzeňské patálie. Fanoušci se vzbouřili. Proč?

Proti protestujícím fanouškům Plzně museli zasahovat těžkooděnci.

Jsou fanoušci Plzně v právu, když se bouří a volají si trenéra Vrbu na kobereček? Nepřehánějí to náhodou? Přehánějí! A...

Další z rubriky

Obraz zkázy je pryč. Varovný nápis v klášteru v Plasích však stále platí

Plaský klášter založil v malebné krajině, 25 kilometrů severně od Plzně, roku...

Klášter, zámek a památka v jednom, to je evropsky významný komplex bývalého kláštera v Plasích, který už celá staletí...

VIDEO: Záchranáři cvičili zásah při nehodě náklaďáku, který vjel do davu

Společné cvičení českých a německých složek IZS v prostoru bývalého hraničního...

Zhruba pět set záchranářů, policistů, hasičů a figurantů se odpoledne zapojilo do cvičení na hraničním přechodu...

Inspektorům otevřel dveře zámečník, mají nový bič na trhovce

Pro pracovníky České obchodní inspekce už zamčené dveře do prodejen nejsou...

Pracovníci České obchodní inspekce poprvé v České republice využili své nové pravomoci a pomocí zámečníka se dostali do...

Ušetřete pár korun.
Ušetřete pár korun.

Víte, kde jsou nejlevnější pleny? My ano.

Najdete na iDNES.cz