Správa Národního parku Šumava dostala pokutu i za loňské kácení kůrovcem napadených stromů Na Ztraceném u Modravy.

Správa Národního parku Šumava dostala pokutu i za loňské kácení kůrovcem napadených stromů Na Ztraceném u Modravy. | foto: Ladislav Němec, MF DNES

Kácení Na Ztraceném bylo zbytečné, říká posudek Univerzity Karlovy

  • 19
Pokuta, kterou udělila inspekce životního prostředí Národnímu parku Šumava, zahrnuje i sankci za loňské kácení kůrovcem napadených stromů Na Ztraceném. Vyplývá to z rozhodnutí, které má iDNES.cz k dispozici. Univerzity Karlova v něm také říká, že asanace byla zbytečná a lokalitu poškodí.

Rozhodnutí o tom, že má NP Šumava zaplatit 450 tisíc korun za zásahy proti kůrovci, doputovalo na správu parku na konci srpna. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) vedení rezervace vytýká, že v letech 2010 a 2011 pily a dřevorubci rušili chráněné tetřevy. Poukázala také na použití biocidů už před vydáním výjimky a také vykácení holin u jezera Laka.

V rozhodnutí, které má iDNES.cz k dispozici, se uvádí, že část pokuty zahrnuje také sankci za nezákonné kácení v lokalitě Na Ztraceném u Modravy, které loni v létě vyvolalo mimořádný rozruch a které několik týdnů za asistence policie blokovali ekologičtí aktivisté.

Podle rozhodnutí správa parku porušila zákon na ochranu přírody a krajiny tím, že prováděla "kácení smrků napadených lýkožroutem smrkovým a následné zpracování dřevní hmoty, v jejichž důsledku došlo na různě velkých plochách k odstranění patra vzrostlých stromů a tím k významným změnám ve světelných, teplotních a vláhových poměrech a v důsledku toho budou předmětná místa obsazena jinými druhy živočichů a rostlin."

V rozhodnutí se také píše, že správa parku Na Ztraceném vykonávala činnosti v národních parcích zákonem zakázané, aniž by měla potřebnou výjimku.

Podle univerzity kácení nezabrání šíření kůrovce

ČIŽP vycházela i z posudku znalců Univerzity Karlovy, který je součástí zprávy o uložené pokutě. Ti zjednodušeně řečeno vyhodnotili loňské kácení Na Ztraceném jako zbytečné, protože šíření kůrovce nezabrání. Na 32 hektarech lesa tu tehdy padlo asi pět tisíc stromů.

"Lokalita leží uprostřed prvních zón parku, jež budou i nadále v případě kůrovcové gradace jeho silným zdrojem. Jde tedy o zásadní prohřešek proti všem zásadám managementu národních parků," uvádí Univerzita Karlova.

Poukazuje také na to, že kácení Na Ztraceném lokalitu silně poškodilo. "Změní se tu mikrostanovištní podmínky a to negativně ovlivní biodiverzitu celého ekosystému - rostlinného podrostu, hub, bezobratlých i půdní bioty," podotýká univerzita. Podle ní kácení způsobí větší změny v biologické rozmanitosti a funkci ekosystémů, než pokud by stromy přirozeně odumřely.

Lidé z Modravy v čele se starostou (v červeném) uspořádali loni v létě protestní průvod proti aktivistům, kteří Na Ztraceném blokovali kácení.

Starosta Modravy Antonín Schubert zásahy správy parku Na Ztraceném dlouhodobě podporuje a nic se na tom nemění ani po udělení pokuty. "Správa parku nedostala pokutu za to, že neměla kácet, ale za to, že si nevyžádala výjimku z rušení tetřeva. Je třeba také zvážit, zda výletem kůrovce z lokality Na Ztraceném, kde je ze 75 procent hospodářský les, nejsou likvidovány cennější ekosystémy v okolí. Podle mne je třeba tu udělat všechna zákonná opatření proti šíření kůrovce," říká Schubert.

Univerzitní posudek je podle něj zpracovaný "od stolu". "Autor nepracoval s nejaktuálnějšími daty, s výsledky aktuálních průzkumů. Já věřím studii, kterou ohledně tetřeva hlušce vypracoval Národní park Bavorský les. Tam podle výsledků svých výzkumů postupují a problémy s lesní činností nemají," vysvětlil Schubert.

Podotkl také, že podle něj je posudek podjatý a to proto, že jedním z jeho autorů je profesor Pavel Kindlmann. Ten se již dříve vyjádřil, že smrky by se měly kvůli kůrovci kácet na okraji národního parku a cenná místa uprostřed Šumavy by měla zůstat bez zásahů člověka.

Námitku kvůli tomu podala správa parku i některé dotčené obce. Inspekce však rozhodla, že je podaná pozdě a že ji pouze zohlední při vyhodnocování důkazů.

Aktivisté: Park dostal pokutu pozdě, poškozený les nenapraví

Rozhodnutí ČIŽP o udělení pokuty národnímu parku za kácení Na Ztraceném vítají aktivisté, kteří loni na Šumavě spustili blokádu.

"Je to však nedostatečná a pozdní reakce. Vážně poškozenou přírodu pokuta nenapraví. Horský les se bude na Ptačím potoce obnovovat minimálně sto let. Inspekce měla podle zákona zasáhnout ihned po našem podnětu na počátku kácení v červenci a práce okamžitě zastavit. Mohla tak předejít velkým a zbytečným škodám," říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Národní park však tvrdí, že bývalý ředitel Šumavy Jan Stráský a současný šéf Jiří Mánek díky zásahům zastavili kůrovcovou kalamitu, která se rozhořela po nezpracování polomů v roce 2007.

Aktivisté loni v létě Na Ztraceném blokovali kácení a přivazovali se ke stromům.

"Volili jsme v krizové době nejlepší možné řešení, abychom co nejrychleji zmírnili negativní dopady kůrovce na předměty ochrany přírody. Kdyby se na Šumavě proti přemnoženému kůrovci v minulých letech zasahovalo méně důrazně, trvala by kalamita o dva roky déle a padlo by jí za oběť o statisíce stromů více. Z toho pohledu bychom svá rozhodnutí neměnili,“ řekl minulý týden Jiří Mánek.

Rozhodl také, že se správa parku proti pokutě odvolá. Má na to 15 dní. "Odvoláme se proti výši pokuty a proti některým bodům rozhodnutí," uvedl Mánek s tím, že dokud je věc ve správním řízení, nebude konkrétnější.

K rozhodnutí o pokutě se dosud podrobněji nevyjádřil ani Vladimír Jiráček, ředitel českobudějovické pobočky České inspekce životního prostředí, která sankci udělila. Zdůvodnil to tím, že správní řízení ještě není skončeno.

Pozoruhodné je, že existuje i posudek, který kácení Na Ztraceném letos v květnu posvětil. Národní park ho nechal vypracovat pro Evropskou komisi. Pracovala na něm slovenská geoložka Oľga Pospiechová (více o posudku čtěte zde).