Lesník Jiří Merunka používá sekyrku, aby se mohl podívat pod kůru stromu.

Lesník Jiří Merunka používá sekyrku, aby se mohl podívat pod kůru stromu. | foto: NP Šumava

Lesníci na Šumavě už vybírají stromy, které letos padnou kvůli kůrovci

  • 3
Lesníci Národního parku Šumava odstartovali další vlnu boje proti kůrovci. Označují stromy napadené lýkožroutem, aby je později na územích, kde jsou zásahy povolené, mohli kácet nebo zbavovat kůry. Kvůli kůrovci má letos padnout asi 50 tisíc kubíků dřeva.

Vedení národního parku odhaduje, že letošní objem pokáceného dřeva bude o třetinu nižší než loni, pětkrát menší než v roce 2011, kdy doznívala kůrovcová kalamita, a dokonce sedmkrát nižší oproti roku 2010, kdy gradovala a vytěžilo se 350 tisíc kubíků kůrovcového dřeva.

Přírodovědec Jakub Hruška, který je členem oponentního sdružení vědců - takzvané stínové rady Národního parku Šumava, však s objemem odhadované těžby spokojený není.

"Spokojený bych byl s číslem patnáct tisíc kubíků. Ale je možné, že vedení parku chce číslo nadsadit, aby se na konci sezony mohlo pochválit. Nebo kůrovcovou těžbu park záměrně zvyšuje, protože peníze za prodané dřevo jsou přínos pro rozpočet parku," uvedl Hruška.

Lidé z vedení parku jsou však přesvědčení o tom, že 50 tisíc kubíků by bylo velkým úspěchem.

"Kůrovcovou kalamitu se ve vzácných šumavských lesích podařilo díky efektivním asanačním zásahům zastavit už loni. Díky tomu se na Šumavě může vytěžit pouze zhruba 50 tisíc kubíků napadeného dřeva," uvedl mluvčí parku Pavel Pechoušek.

A jak bude ochrana lesa pokračovat? Lesníci z jednotlivých územních pracovišť Správy NP a CHKO Šumava procházejí svěřené lesní úseky. Do konce zimní sezony musí každý z nich několikrát zkontrolovat asi tisíc hektarů lesa.

"Jedná se často o špatně přístupné terény, kde se mohou lesníci pohybovat pouze na lyžích či sněžnicích. Pod kůru se lesníci podívají pomocí obyčejné sekery nebo nože. Používají i speciální loupák. Pokud vidí, že strom je napadený kůrovcem, označí ho a zaznamenají jeho polohu v terénu do GPS nálezové databáze, díky které mají dokonalý přehled o stromech na celém svěřeném území," uvedl Pechoušek.

Podle něj bude nutné označené stromy na začátku jara asanovat, aby se zamezilo opětovnému šíření kůrovce do lesů, jak parku ukládá zákon o ochraně přírody.

Jakub Zavadil dělá sprejem značku na strom, který bude nutné pokácet.

Lesníci podle Pechouška musí také vyhledávat stromy vyvrácené větrem či zlomené tíhou sněhu, které je vhodné využít jako lapáky.

"Lýkožrouti, kteří na jaře vyletí, se pak do těchto stromů chytí jako do pasti. Lapák je jedním z nejefektivnějších obranných zařízení," konstatoval Jan Kozel, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava pro lesní ekosystémy.

Další odchytová zařízení - takzvané lapače - se do lesů instalují těsně před předpokládaným rojením kůrovců. Ty k sobě lákají s pomocí feromonů, což jsou chemické komunikační látky živých organismů.

"Zařízení má dvě plochy umístěné na stojanu, na kterých se nachází štěrbiny, do nichž při nárazu padá zachycený hmyz," popsal Pechoušek.