Je hříčkou osudu, že se jedná o 91. výstavu galerie. Nese tedy číslo, které odpovídá věku Jiřího Suchého. Sám mistr tuto skutečnost okomentoval s humorem sobě vlastním, když řekl, že to přímo od narození takto neplánoval.
Expozice prezentuje výběr z výtvarných děl, jež Suchý vytvořil od sedmdesátých let minulého století do současnosti. Slavný divadelník se původně vyučil reklamním grafikem a byl zaměstnán v ateliérech propagační tvorby. Pro dráhu komika se Jiří Suchý rozhodl až po zhlédnutí divadelní inscenace Pěst na oko v divadle Voskovce a Wericha.
Této autorské dvojici také vzdává hold v několika vystavených kresbách a litografiích.
„Obrazy Jiřího Suchého jsou tematicky často provázány s jeho divadelní nebo literární tvorbou. Objevuje se v nich typická poetika, laskavý humor, hravost, smyslnost a láska k českému jazyku. V některých pracích dokonce nacházíme přímo vepsaná sdělení, případně úryvky autorských textů písní nebo divadelních her. Po zhlédnutí instalace může divák získat pocit, že se jedná o dílo několika umělců. Cítěné barevné plochy a kontury některých litografií jsou zcela odlišné od ilustrativní stylizace kreseb,“ uvedla kurátorka výstavy Aleška Čeňková s tím, že naopak bravura tušové linky v motivech aktů působí téměř sochařsky.
„Je to patrně tím, že Jiří Suchý záměrně zkouší různé výtvarné polohy a nezávazně si hraje s rozmanitými možnostmi uměleckého výrazu. Dokonce svůj soubor fotografií na jedné z nich uvádí slovy: Jiří Suchý moc fotografovat nedovede…, čímž bere vítr z plachet případným kritikům,“ dodává.
Sám autor k tomu doplňuje: „Můžu si dělat, co chci, protože nejsem vázaný prodejem svých prací.“ Jiří Suchý sám sebe popisuje jako workoholika a za jedinou příležitost ke zklidnění a soustředění považuje právě chvíle, kdy kreslí.
Ke koncentraci vybízí zejména zdlouhavý a složitý proces grafické techniky litografie, kterou si umělec v průběhu let osvojil. Součástí expozice je i návrh opony pro divadlo Semafor, které oslavilo šedesát let od svého založení. Jiří Suchý se zde kompozičně inspiroval oponou Národního divadla.
Oproti Vojtěchu Hynaisovi však postavu vznášejícího se Génia obdařil místo vavřínu LP deskou. Tam, kde Hynais maluje dudy, navrhuje Suchý saxofon a banjo, což je pro divadlo Semafor charakteristické.
Podle Suchého se jedná o jednu z nejsoubornějších instalací, které kdy pořádal. Výstava potrvá do 15. ledna.
