První návštěvníci si mohli při opětovném otevření zahrady prohlédnout dvě nová jezírka, kde jsou i okrasní koi kapři. Nové vodní plochy, které do japonské zahrady neodmyslitelně patří, spojuje potůček. Přes něj vede orientální lávka.
„Přibyly i nové rostliny, je to moc pěkné,“ pozval návštěvníky mluvčí plzeňské zoo Martin Vobruba, který dnes přivítal v zahradě i japonského velvyslance.
„Od prosince loňského roku probíhaly demoliční práce, v červenci jsme zahájili intenzivní výstavbu,“ vylíčil Vobruba, jak se voda do japonské zahrady dostala. Připomněl, že čtvrtá etapa vyšla na jeden a půl milionu korun. Úpravy přinesly lepší podmínky pro pohyb vozíčkářů v japonské zahradě. „Protože už budou moci bez přerušení absolvovat celý okruh zahradou a nebudou se muset vracet,“ doplnil Vobruba.
Hlavní zásluhu na vzniku zahrady má Eišin Harada, předseda Japonské zahradní asociace, umělec a filosof, který projekt vytvořil, v Japonsku ho v předběžné podobě sestavil a v Plzni pak spolu se svými zahradníky zrealizoval do současné podoby.
Tato japonská zahrada je pojata jako převážně kamenná. Rostliny jsou pouze doprovodným prvkem celé kompozice. Zahrada vytvořená u mohutného dubu není rozsahem velká, její výměra je asi 150 čtverečních metrů, je však plná nejrůznějších symbolů navozujících japonské tradice a filozofii i vazbu na Plzeň.
