Latinský termín perpetuum mobile znamená "věčně v pohybu" a stroj, který označuje, se různí vědátoři snažili zkonstruovat už před mnoha staletími. Jenže marně.
Ačkoli průmyslové využití takového vynálezu by bylo bezbřehé, stroj, jenž by se pohyboval věčně a potřeboval by k tomu jen malé počáteční šťouchnutí, dodnes nikdo nepostavil.
Mnoho vědců ztroskotalo už na teorii - perpetuum mobile by totiž odporovalo jednomu ze základních fyzikálních zákonů. Vynálezci se přesto nevzdali a zkoušeli dál, včetně Rychtaříka. "Ve sbírkách národopisného oddělení Západočeského muzea se nachází pozůstalost Jana Rychtaříka, která obsahuje technické výkresy různých přístrojů," říká kurátorka Západočeského muzea Jana Slámová.
Rychtařík byl na svou dobu velmi renesanční člověk - kreslil, jako malý zpíval ve schole břevnovského kláštera, miloval fyziku a astronomii. Narodil se v roce 1819 do chudé rodiny, a proto byl nucen se od mládí živit jako pomocný učitel. Po mnohém stěhování nakonec zakotvil v Plzni, kde se v roce 1854 stal ředitelem české školy.
Myslel si, že samohyb umožní lety do vesmíru
Mezitím ovšem stále bádal nad sestrojením svého samohybu, jak mu přezdíval. "Domníval se totiž, že člověku umožní létat do vesmíru," vysvětluje Rychtaříkovu motivaci Slámová. "Dochovaly se dokonce i jeho součásti, ze kterých ovšem není zřejmé, jak měl stroj pracovat," říká kurátorka. Možná proto, že i jeho bádání se zakládalo spíše na teorii.
Plzeňan se ovšem návrhy snažil stále vylepšovat, nechal si je patentovat a věnoval je rakousko-uherskému císaři Františku Josefu I. "V muzeu je také uložena korespondence, kterou Rychtařík vedl s různými institucemi. Snažil se tak získat finanční podporu pro sestavení svého stroje," tvrdí Slámová.
V roce 1883 zaslal plány svého perpetua mobile dokonce i českému vlastenci, politikovi a publicistovi Františku Ladislavu Riegerovi. Postupně se obrátil i na radní města Prahy a Vysokou školu technickou, a když nikde neuspěl, nakonec se samohyb pokusil sestrojit na vlastní náklady.
Ve chvíli, kdy ale měl vynález představit veřejnosti, stroj nefungoval. Krátce na to Jan Rychtařík, možná ze zklamání, onemocněl a v roce 1902 zemřel. Letos na jaře jeho marnou snahu připomněla výstava Člověk a stroj v Západočeském muzeu.
