Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Byty v Plzni by mohl vytápět jaderný reaktor, teplárna chystá studii

  18:55aktualizováno  18:55
Plzeňská teplárenská chce zjistit, zda by se ve městě daly s pomocí jaderného reaktoru vytápět byty a vyrábět elektřina. Nová studie porovná i další paliva, jimiž by se mohlo topit v bytech a firmách za dvacet a více let. Kromě jádra to je plyn, uhlí, biomasa i komunální odpad.

I pro malé reaktory nyní platí prakticky stejná legislativa jako pro Temelín. Ilustrační snímek | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Na studii, která má vyhodnotit různé možnosti vytápění včetně využití malého jaderného reaktoru, začala Plzeňská teplárenská pracovat s výzkumníky v Rusku.

"Oslovíme také odborníky Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, protože jsme zjistili, že existuje i jakýsi český reaktorový program," uvedl generální ředitel teplárny Tomáš Drápela s tím, že záměr je zatím ve stádiu výzkumu.

Reaktor pro vytápění

V Plzni se zvažovalo využití jaderného reaktoru pro vytápění už těsně po změně režimu v roce 1989. Tehdy mohla výtopnu stavět firma Siemens.
Plzeňská teplárenská chce nyní využít zkušenosti z Ruska, kde už první podobné zařízení o výkonu 200 MW v prototypové verzi funguje od roku 1966 ve stotřicetitisícovém Dimitrovgradu, městě 800 kilometrů od Moskvy.

Teplárenský reaktor není podle Drápely klasickým blokem, který se používá u jaderných elektráren. Radioaktivní látky ale obsahuje. "Je to baterie, kterou laicky řečeno přivezou na náklaďáku a tady se napojí. Za dvacet let dojde a potom přivezou novou," popsal ředitel.

Samotná realizace malého reaktoru podle jeho slov zatím vůbec není na pořadu dne, protože v Česku k tomu chybí potřebná legislativa.

"Proto bychom chtěli vytvořit nějaký konkrétní příklad, předat to paní Drábové (předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, pozn. red.) a ta by měla pomalu začít připravovat podmínky. Měla by říci, pokud tady chcete toto stavět, potřebujete: například díru do země 20 krát 20 metrů, musí být daleko a musí mít takové a takové betonové pláště," vysvětlil Drápela s tím, že teplárna musí hledět dopředu, protože zásoby uhlí se v budoucnu vyčerpají.

Podle Dušana Kobylky z katedry jaderných reaktorů ČVUT je snaha plzeňské teplárny o různé typy paliv chvályhodná.

"Já, i když jsem z katedry jaderných reaktorů, nejsem jen pro jádro. V rámci energetiky je třeba udělat rozumný mix, aby se dosáhlo přijatelné ceny," uvedl Kobylka. Právě to je cílem plzeňské teplárny.

S Rusy bude pracovat na studii proveditelnosti, která podle sítí a výkonů určí typ jaderného reaktoru, bezpečnostní požadavky i umístění zařízení v teplárně nebo na okraji města.

Česká legislativa je zatím hodně protijaderná

Dále řekne, jaké výhody má pouhý výtopenský reaktor, nebo reaktor, který navíc vyrábí i elektřinu. Studie se bude zpracovávat zhruba rok a doporučí optimální variantu pro Plzeň.

Pokud by teplárna koupila reaktor z Ruska, není podle Kobylky vázaná na ruské palivo, podobně jako když koupí reaktor americký. "V Temelíně bylo první palivo od americké firmy Westinghouse stejně jako zařízení elektrárny. Později kvůli cenové výhodnosti přešli na ruské palivo," podotkl Kobylka.

Podle něj je výzkum malých reaktorů v hodně pokročilé fázi v USA a právě v Rusku. "Například americký reaktor s názvem mPower by mohl během několika měsíců získat licenci nutnou k výrobě," řekl Kobylka.

Také on upozornil, že pro využití jaderné energie z menších zdrojů je důležitá změna české legislativy, která je zatím hodně protijaderná. "Pro náš školní reaktor, který má nulový výkon, platí prakticky stejná pravidla jako pro Temelín," posteskl si akademik.

Legislativa by prý měla začít rozlišovat velký a malý energetický zdroj. "Nebezpečí není stejné, protože případné množství úniku záření je úplně odlišné," vysvětlil Kobylka.

Právě na legislativní bariéru narazili zhruba před šesti lety v Jablonci, kde chtěli pomocí reaktoru rychle vyřešit vysokou cenu tepla.

"Je to obrovský legislativní problém a na tom to celé ztroskotalo. V Česku totiž potřebujete pro malou jadernou elektrárnu stejné množství povolení jako pro Temelín," uvedla exsenátorka za Jablonec Soňa Paukrtová. Ceny tepla město nakonec snížilo tím, že teplárnu od soukromé firmy koupilo a začalo budovat namísto velké centrální výtopny malé lokální zdroje.

Využití paliv v následujících desetiletích řeší většina tepláren v zemi. Zásoby hnědého uhlí se totiž rychle tenčí. "Uhlí se může nahradit plynem, ale ten je dražší. U jaderné energetiky jsou zase problémem velké investiční náklady, ale pak jsou výhodou například extrémně malé palivové náklady. Je třeba udělat dobrou ekonomickou rozvahu," doporučil Kobylka.

V Chotíkově u Plzně už se buduje spalovna odpadu za dvě miliardy, teplem by měla zásobovat celé padesátitisícové sídliště Lochotín.

Autoři: , ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Trestní zákoník (ilustrační foto).
Slovák, který zneužíval děti, bude po šesti letech ve vězení vyhoštěn

Muž ze Slovenska, který je ve vězení za sexuální zločiny na vlastních dětech, bude po odpykání trestu vyhoštěn z České republiky. Rozhodl o tom plzeňský...  celý článek

(ilustrační snímek)
Muž nahlásil bombu na plzeňském soudu, dostal čtyři roky a musí platit

Čtyři roky ve vězení stráví Štěpán Paleček za šíření poplašné zprávy. Před dvěma roky oznámil, že je na plzeňském krajském soudu bomba. Kromě toho musí...  celý článek

Smart city polygon, kde si zájemci mohou vyzkoušet, jak fungují chytrá města....
Nové centrum ukáže, jak funguje chytré veřejné osvětlení nebo parkování

Možnosti, jak využít moderní technologie a zlepšit kvalitu života, nabízí nové centrum Smart city polygon v Plzni. Představuje aplikace, které ušetří peníze za...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.