Když kastelán Petr Mejstřík vypráví o nejznámější části objektu - zdaleka viditelném kamenném mostu s oblouky, vzpomíná na herce Jana Wericha, který si ve Velharticích postavil chalupu a moc rád sem jezdil.
"Vždycky se chechtal, že tu máme most na kopci," připomíná Mejstřík, kterému v posledních letech leží na srdci oprava obou hradních mostů - velkého i malého.
V jakém stavu jsou?
Jsou poškozené, ale zatím ne dramaticky. Ne tak, že bychom je museli podpírat. Ale už tam vidíme praskliny. V zimě jsou v nich rampouchy, mráz konstrukci poškozuje a od nás není fér to takto nechávat. Problém ale je, že po mostech se chodí a my, když se do nich pustíme, část hradu znepřístupníme. A to se při nedostatku peněz neprosazuje úplně dobře. Ale pustit se do oprav musíme, protože je léta odkládáme a mně se to nezdá zodpovědné. Oba dva mosty jsou opravdu unikátní. Ten starší menší vedoucí přes krátký příkop jsem datoval k Juditinu mostu v Praze. (To byl předchůdce o něco jižněji ležícího Karlova mostu. Byl postaven mezi lety 1158 a 1172 a stal se tak nejstarším kamenným mostem v Českých zemích - pozn. red.). Tam jsou dokonce zachované původní vnější gotické nebo románsko-gotické omítky. Ale protože nám do něj teče voda, tak nám ty omítky odskakují od zdiva. Velký most je navíc natolik unikátní, že byl kdysi dokonce navržen do seznamu památek UNESCO.
A peníze na opravu máte?
Právě že nemáme. Ale už jsem byl za investičním technikem a říkal jsem mu: 'Teď už mi ty peníze musíš dát.' Peněz není tolik, abychom opravu vzali hodně rychle. Alespoň s ní začneme a musíme to ve velmi krátkém časovém úseku zvládnout, abychom si hrad neodřízli.
Umí v Česku někdo tyto mosty opravovat?
Spolupracujeme s panem inženýrem Michalem Balíkem, který třeba na Vyšehradě dělal barokní opevnění. On to s vlhkostí opravdu umí. Jezdí kopat pyramidy, teď je zrovna v Mezopotámii, ale tyto věci ho baví. Už se na mosty byl podívat. Stanovil, kde se udělají do konstrukcí sondy, abychom zjistili, co tam vlastně máme za problém. Normální mosty trpí spíš vodou zespodu, ty naše trpí hlavně vodou přicházející shora, protože jsou oba na kopci. Tomu se Jan Werich vždycky hrozně chechtal a říkal, to je nápad postavit si most nahoře na skále.
A víte, proč předkové postavili most na kopci?
To je úplná záhada. Veliký velhartický most spojuje předsunutou věž, která kryje hrad, s jeho jádrem. Vyjde se z paláce, tam je uzoučký padací můstek, po kterém se přijde na velký kamenný most. Pak následuje úzký dřevěný můstek a přijde se do věže. Padací můstky jsou zachované, po těch se normálně chodí. Dají se zvednout i dnes. Třeba přes zimu je máme stále nahoře, aby na ně nepršelo. Teď na léto je budeme zase spouštět. Režisér Filip Renč točil, jak je umíme zvedat, protože se mu to hrozně líbilo, a natočil o nich celý film.
K čemu most na kopci sloužil?
Předci si zřejmě řekli: 'Jak se dostaneme do věže?' Tak si tam postavili most. Byl to poměrně strategický a velmi originální prvek sloužící při obraně hradu. Obyvatelé buď z věže utekli a zvedli za sebou padací můstky a nepřátelé za nimi nemohli běžet, nebo obráceně, schovali se do věže a pak vyjednávali. Je to velmi neobvyklé řešení.
I proto chcete most zachovat pro příští generace?
Ano, přesně tak, měli bychom si ho hýčkat.
Většina památek v kraji otevírá už tento víkendVětšina památek v Plzeňském kraji o tomto víkendu zahájí návštěvnickou sezonu. Zájemci mohou navštívit například zříceninu hradu Rabí, zámky v Horšovském Týně, Manětíně a Nebílovech či klášter Plasy. Od 5. dubna začne návštěvnická sezona také na zámku Kozel, na hradech Švihov a Velhartice. Hrad Přimda otevřou památkáři až v květnu. Památkové objekty nabídnou i několik novinek - v Manětíně lidé uvidí zrestaurovanou fresku nad vstupním schodištěm, v Nebílovech se zase pochlubí malbou v tanečním sále. Na Rabí je připravena nová vyhlídka z opravené hradní věže a na Švihově zpestří návštěvu projížďka na loďce po vodním příkopu. Památkáři připravili na jednotlivých objektech i doprovodný program, například výstavy věnované filmovým pohádkám či koncerty. |
Ale asi most postavili dobře, když stále stojí....
Už 700 let. Roli hrálo i to, že měl původně střechu, takže do něj neteklo. Ale teď nám do něj teče.
Obnova střechy ale není na pořadu dne, nebo ano?
Není.
Kvůli penězům?
Není to věc peněz, to bychom si nějak poradili, protože na hradě se dá opravovat i bez peněz. Ale my tuto část hradu bereme jako torzální.
Protože jsou lidé zvyklí na to, jak most vypadá?
To bych ani neřekl. Myslím, že střechu by veřejnost přijala dobře, protože lidé jsou romantici a rádi by ji tam viděli. Ale z památkářského pohledu už je nepatřičné most dostavovat. Protože už tam nejsou autentické konstrukce, museli bychom si vymýšlet detaily. Když nemáme doložené, jaký typ střechy na mostě byl, tak je obnova velmi diskutabilní.
Kde se naši předkové inspirovali, než velký most začali stavět?
To nevíme, ale nápad si mohli přinést z Avignonu, kde Bušek z Velhartic hodně působil. Tam jsou podobné reliéfní konstrukce na biskupském paláci. Není to sice plnohodnotný most, ale z dálky vypadá podobně.
