I v den, kdy se plzeňská hokejová legenda Zdeněk Haber dožívá 80 let, nezůstane bez pohybu. „To je můj recept na dlouhověkost. Pohyb a zase pohyb. Ráno cvičím, na ledě jsem s dětmi v Třemošné téměř denně. Akorát mě mrzí, že jsem musel skončit s tenisem. Kvůli zádům, které mě teď trochu trápí,“ svěřil se Haber.
Ale jinak se sluší smeknout - pevný hlas, jasná mysl, jistý krok...
Letos je to přesně 60 let, kdy někdejší výtečný útočník poprvé vstoupil do šatny plzeňské Škody. Klubu, kde nejprve zářil jako útočník, který pak v lize vedl jako hlavní kouč a v 90. letech minulého století ho řídil z pozice ředitele.
Zdeněk Haber (vlevo) a Bobby Orr na fotografii z roku 2002.
Rodinnou oslavu už má Haber za sebou, tu největší chystá na sobotu, kdy do Plzně dorazí s gratulací mimo jiné prezident hokejového svazu Tomáš Král, kouč národního týmu Vladimír Růžička či šéf plzeňského klubu Martin Straka.
„Je nepříjemné, když vidíte, že moji vrstevníci už odcházejí. Nedávno i Vlasta Bubník, který byl za mé hráčské éry ten největší borec,“ svěřil se Zdeněk Haber.
Čím si na osmdesátku připije? Oblíbenou slivovicí s medem, kterou mu léta míchá kamarád včelař. I to je jeho recept na zdraví. Ať slouží!
