Byla to vůbec první svatba v novodobé historii plzeňského hokeje přímo na ledě. Josef Škarda patří k nejvěrnějším fandům plzeňského klubu, z Domažlicka s ním do fanouškovského kotle jezdí i jeho manželka.
"Když poprvé zaznělo slovo svatba, moje odpověď byla: Jen na zimním stadionu," prozradil Josef Škarda. Svatebčanům bylo doporučeno, aby i jejich slavnostní oblečení ctilo modrobílé klubové barvy. Ženich na led nastoupil v bílém obleku s modrou šálou kolem krku, nevěsta měla horní díl šatů bílý, spodní modrý.
Svatební hosté vše sledovali ze střídačky plzeňských indiánů, na svatbu kamarádů se přišly podívat na čtyři desítky kamarádů z fanouškovského kotle. Většina samozřejmě v hokejových dresech.
Na ledě nechyběl ani maskot plzeňského týmu - živý indián na bruslích, po novomanželském ano stadionem nezněly klasické svatební písně, ale hudba z filmu Poslední mohykán.
