Tehdy hokejisté pod značkou TJ Spartak Plzeň LZ prohráli v zápase s Kladnem v Praze na Štvanici 6:5.
A tak se v neděli Haberovi stejně jako všem plzeňským milovníkům hokeje splnil životní sen. Do města míří extraligový titul.
"Martin Straka vytvořil takové podmínky, aby se hokej nejvyšší kvality mohl v Plzni hrát. Navíc všem ukazuje,jak vypadá profihokej," uvedl Zdeněk Haber, který i jako penzista trénuje malé hokejisty.
Je navíc tím správným člověkem, který může srovnávat podmínky dnešních hokejistů a těch, kteří na konci padesátých let o titul také bojovali.
"To se vůbec srovnat nedá. Tehdy jsme hráli s úplně jiným vybavením," líčí Haber.
"Já jsem třeba potřeboval na zápas tři hokejky, protože nebyly jakostní. Měli jsme zimní stadion bez střechy, a přitom se hrálo za každého počasí. Když sněžilo, tak byl led samá krupička a puk vůbec nelétal," vzpomíná Haber.
Když pršelo, tak prý filcové chrániče nasákly tak, že hokejisté jezdili s nejméně deseti kilogramy navíc.
"Brusle byly také mnohem horší, takže když jsme dostali do kotníku pukem, tak jsme byli týden zranění. Před tím dnešní kluky chrání boty vyrobené jako lyžáky, " líčí Haber, podle kterého tehdejší hokejisté drželi bruslení v kotnících, zatímco dnes jsou brusle tak pevné, že se hokejistům kotníky ani nehnou a tím je dána jejich mnohem větší rychlost.
"Navíc když foukal vítr od kasáren, tak nám na led z kotelny padal prach, když šel z jihu od plynárny, tak jsme dostali spršku sazí, když šel ze západu, tak nás prachem a špínou zásobila Škodovka. Příznivý byl jedině východní vítr, který šel z Dukelské třídy. Mladá generace si to vůbec nedovede představit, ta by se smála," líčí Haber.
Zdeněk Haber byl léta šéfem hokejového klubu Plzně
A jak by to podle něj dopadlo, kdyby se dnešní hokejisté oblékli do tehdejších bruslí či chráničů? "Ti by se divili. Myslím, že by to dopadlo strašně," směje se Haber.
Přesto prý na konci padesátých let hráli čeští hokejisté lépe než východní i západní Němci či Švýcaři.
"Ale hráli jsme s nimi tak, abychom je moc neporáželi, protože oni by nás potom už nepozvali a to by se nám nelíbilo," vzpomíná Haber, který před svou hvězdnou hokejovou kariérou pracoval jako konstruktér v plzeňské Škodovce.
"Aby bylo srovnání, tak já jsem tehdy bral jako konstruktér 2 700 korun měsíčně, pak jsem šel hrát hokej a pobíral jsem 2 500, 2 600 měsíčně," dodává vitální senior, který byl dlouhá léta i šéfem plzeňského hokejového klubu.
