Hodně věcí jsem čerpal od Pospíchala, přiznává Zdeněk Michálek

Zdeněk Michálek je jediným, kdo v anketě MF DNES a IDNES.cz figuruje v nominaci do nejlepší plzeňské jedenáctky posledních 50 let na dvou postech. Jako úspěšný trenér i útočník. A nominován klidně mohl být i na dalších postech, během své úspěšné kariéry nastupoval i v obraně a v záloze.

Anketa nejlepší plzeňská fotbalová jedenáctka - trenéři - Zdeněk Michálek

Předvánoční čas tráví tradičně v klidu své chalupy, shon a stres jdou mimo něj. Ostatně, toho si fotbalový kouč Zdeněk Michálek užil v kariéře dost a dost.

"Ale raději myslím na ty příjemné věci, které mě ve fotbale potkaly," svěřuje se 63letý Michálek.

Setkal jste se osobně se všemi dalšími kandidáty, tedy čtveřicí Sedláček, Rubáš, Pospíchal a Vrba?
Pouze s panem Sedláčkem ne, toho nepamatuji. Ale jinak samozřejmě ano. Trenéry Rubáše i Pospíchala jsem zažil ještě v roli hráče. Tomáši Pospíchalovi jsem později dělal i asistenta.

Zkuste tyhle dva charakterizovat.

HLASUJTE

Rozhodněte o složení nejlepší plzeňské fotbalové jedenáctky uplynulých 50 let. Hlasovat můžete zde.

Jirka Rubáš byl typický tvrďas. Nekompromisní trenér zaměřený především na fyzickou kondici. Pospíchal byl jiný. Konec kariéry prožil ve Francii a jako kouč se některé prvky snažil přenést i do Plzně. Bylo tam víc fotbalovosti. A hlavně měl cit pro výběr hráčů, dokázal typově poskládat výborný tým.

Dal vám toho pro budoucí trenérskou kariéru nejvíc?
Určitě nebyl jediný, zažil jsem řadu výborných trenérů. Ale je pravda, že hodně jeho poznatků jsem později využíval.

Co říkáte tomu, že v anketě "bojujete" na dvou frontách, i coby bývalý výborný útočník?
To mě překvapilo, určitě tady byla řada lepších fotbalistů než já. Za deset let jsem navíc v Plzni vyzkoušel snad všechny posty, kromě gólmana (úsměv).

Často se u vašich úspěchů zmiňuje fakt, že jste Viktorku čtyřikrát dovedl mezi českou elitu. Je některý postup, kterého si ceníte více než těch ostatních?
Takhle se na to nedívám. Postoupit je vždycky příjemné. Musíte v sezoně často vyhrávat, to přináší sebevědomí a pohodu. Ale výjimečnou radost jsem měl z toho, že hned po postupu jsme dosáhli v roce 1994 na páté místo v první lize.

S týmem, v němž převažovali odchovanci Plzně.
Tak to prostě tehdy bylo. Odchovanci tvořili až 80 procent týmu. A jakmile se jeden prodal, už přišel manažer s tím, abych za půl roku připravil na odchod dalšího. Klub z toho žil, taková byla realita. Proto musím smeknout před všemi trenéry mládeže ve Viktorce, s ní se tady vždycky pracovalo a pracuje výborně.

Lákalo by vás z tohoto pohledu trénovat současnou Viktorii?
Je to vůbec nejlepší mančaft, který tady v historii byl. Trenér Vrba vhodně vybírá rychlostní typy, na ten fotbal se krásně dívá. A Horváth? To je výjimečný hráč. Divím se, že je v Plzni, mohl by být úplně někde jinde. Ale jsem za to samozřejmě moc rád (úsměv).

Diskutujete o Viktorii i s jejím současným koučem Vrbou?
Několikrát jsme si povídali. Už toho dokázal hodně a přitom zůstal normální člověk, prima chlap. To se o některých jiných říci nedá. Mocmu držím palce.