Václavu Benešovi a sousedům zastínila výhled do krajiny hromada zeminy na...

Václavu Benešovi a sousedům zastínila výhled do krajiny hromada zeminy na sousedním pozemku Radka Kozáka. | foto: 5plus2.cz

V plzeňské čtvrti vyrostly hory hlíny. Svědek tvrdí, že jsou od divadla

  • 68
Obrovská hromada hlíny vyrostla před okny lidem v plzeňské čtvrti Lhota. Místní kvůli tomu chtějí sepsat petici a poslat ji primátorovi. Podle očitého svědka hlína pochází ze stavby Nového divadla v Plzni. Dodavatelská firma Hochtief, která divadlo staví, to ale rázně popírá.

Ačkoli měl materiál odvezený ze stavby Nového divadla v Plzni skončit na zvláštních skládkách v Křimicích a Mýtu, svědek tvrdí, že ho nákladní auta odvezla právě do Lhoty.

Hlínu odvážel ze stavby subdodavatel, firma Robstav stavby. "Viděl jsem auta firmy Robstav stavby nakládat zeminu na stavbě divadla. Jel jsem pak schválně za náklaďákem, abych viděl, kam to poveze. A vezl to přímo do Lhoty na pozemky pana Kozáka," tvrdí očitý svědek, který nechtěl byt jmenován. Redakce ale jeho jméno zná.

Firma Hochtief, která divadlo staví, ale takovou možnost rázně popírá. Radek Kozák z firmy Robstav stavby však na přímý dotaz, odkud materiál na jeho pozemku ve Lhotě pochází, neodpověděl.

Pokud by se skutečně prokázalo, že hlína ze stavby divadla skončila ve Lhotě, mohl by mít Hochtief problém. Jeho zástupci totiž představitelům města tvrdí, že zeminu museli kvůli jejímu složení uložit na speciální skládky. Za vícepráce spojené s kontaminovanou zeminou požadují od Plzně téměř dvacet milionů korun navíc.

Lidé ze Lhoty říkají hromadám hlíny "Kitzbühl". "Zeminu sem začala nákladní auta navážet v době, kdy se kopaly základy na Novém divadle. V létě jsme nemohli ani sedět na zahradě, jak se tam prášilo, vozili to i o víkendech. A výhled na hromadu hlíny úplně znehodnotil naše pozemky," vypráví Václav Beneš, obyvatel jednoho z domků, které sousedí s parcelou Radka Kozáka. 

"Chtěli jsme bydlet v hezkém prostředí a dopadlo to takhle. Jsme z toho zoufalí. Původně se navíc říkalo, že zemina ze stavby divadla je kontaminovaná. Nevíme, co v ní může být, jestli se nemůžou dostat nějaké nebezpečné látky do podzemních vod a do našich studen. Nenecháváme tam chodit ani děti," vyslovuje Beneš obavy.

Terén srovnám, slibuje Kozák

Radek Kozák, na jehož pozemcích se hlína nachází, ujišťuje, že zemina je v pořádku a terén prý srovná.

"Co se týká kvality zeminy a provedení rozborů, toto jsem nechal provést odbornou firmu. Vše je v souladu s požadavky úřadů na násypové materiály. Zeminu rozhrnu a provedu zhutněný násyp, jakmile budu mít potřebná povolení k terénním úpravám," tvrdí Kozák.

Za tunu směsného odpadu se například na skládce v Chotíkově platí přes 900 korun. Pokud skončil ve Lhotě, ušetřil podnikatel obrovské sumy, ovšem na úkor kvality bydlení sousedů.

Podmínky, za jakých požaduje firma Hochtief zaplatit vícepráce na stavbě divadla, se zdají nepřijatelné řadě plzeňských zastupitelů. Neschopnost uspokojivě vysvětlit jejich oprávněnost zlomila vaz technickému náměstkovi primátora Petru Rundovi z ODS (více o jeho odvolání čtěte zde).

Pochybnosti o nárocích stavitelů má například i předseda kontrolního výboru plzeňského magistrátu Ondřej Ženíšek z TOP 09.

Stavba Nového divadla

"Sám jsem se byl ve Lhotě na tu hromadu podívat. Pokud je pravda, že byla do Lhoty odvážena zemina a suť ze stavby Nového divadla, tak stavitel v dokumentech pro jednání zastupitelstva nepsal pravdu. V nich uváděl deponie pouze v Křimicích a Mýtu. To by značně poškodilo jeho důvěryhodnost a oprávněnost nároků na proplacení vícenákladů spojených se stavbou divadla," konstatuje.

Firma Hochtief odvoz zeminy do Lhoty popírá.

"Situaci jsme na základě vašeho dotazu znovu prověřili. Společnost Hochtief CZ likvidovala těžené zeminy, suti a směsné odpady ze stavby Divadlo Jízdecká v souladu se zákonem o odpadech, a to prostřednictvím firmy Robstav stavby, k. s. Do lokality Lhota nebyl dle informací od výše uvedené odborné společnosti výkopový materiál ze stavby Divadlo Jízdecká ukládán," tvrdí mluvčí Hochtiefu Michal Talián.

Radek Kozák z Robstav stavby říká, že k deponování zeminy mu vydal souhlas příslušný správní úřad.

"Co se týká podkladů zastupitelů města Plzně, tyto nemám k dispozici a těžko se tak mohu k tomuto vyjádřit. V tomto ohledu ale mohu sdělit svou domněnku, že tyto nepodložené informace pravděpodobně pochází od vedení obce Lhota, která si vyložila informace zastupitelů města Plzně po svém a vznikají z důvodu neodbornosti," uvedl Kozák. Na přímý dotaz, odkud je hlína, už ovšem neodpověděl.

Jasnou odpověď nedala ani Marie Křemenáková, která Radka Kozáka zastupuje v jednání s úřady. "Nevím, odkud zemina pochází," tvrdí.

Mám chuť se odstěhovat, říká obyvatel Lhoty

Představitelé města rozhodnou o zaplacení nebo nezaplacení víceprací firmě Hochtief na březnové schůzi zastupitelstva. Do té doby si nechají zpracovat právnický posudek za 250 tisíc korun bez DPH (více o právnické analýze čtěte zde).

"Nemyslím si, že bude nyní právnická firma řešit i detaily jako to, kam byla zemina odvážena. To by zřejmě mohlo být předmětem šetření až v případě, že by záležitost došla k soudu," myslí si ekonomický náměstek primátora Martin Zrzavecký z ČSSD.

A co říká na problém s horami hlíny místní samospráva? Starostka Lhoty Zdeňka Hončarová z ODS překvapivě nechtěla situaci vůbec komentovat. Slyšela ale prý o tom, že místní viděli přivážet zeminu do obce ze stavby divadla.

Obyvatelé Lhoty jsou ze situace zoufalí. "To je všechno výsledek toho, že jsou politici spřaženi s podnikateli, místo aby zastupovali zájmy místních lidi. Když vidím, co je tady možné, mám chuť se sebrat a odstěhovat se odtud úplně," konstatuje obyvatel Lhoty Václav Beneš.

"Bavili jsme se se sousedy o tom, že sepíšeme petici a zašleme ji primátorovi Plzně," dodal.