Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Havlova stopa v Plzni: vězeň, dramatik, čestný občan a zastánce Šumavy

  12:41aktualizováno  12:41
Nejznámější vězeň borské věznice a čestný občan Plzně. I tak se může zhoupnout lidský život. Prezident Václav Havel, který v neděli zemřel, zanechal v plzeňském regionu těžko přehlédnutelnou stopu.

Spolu s americkou velvyslankyní Shirley Temple-Black položil v roce 1990 první polistopadový prezident základní kámen pomníku osvoboditelům města. | foto: MF DNES

Nejsem dobrodruh, nejsem člověk s dobrodružnými sklony, a přesto jsem měl velmi dobrodružný život. Pravděpodobně proto, že tomu chtěly dějiny, a nikoliv proto, že jsem to chtěl já. Uvedu jenom jeden paradox. Já jsem určitou část svého života prožil zde v Plzni na Borech za to, že jsem se zasazoval za lidská práva. A nyní za totéž zde dostávám cenu.

Fotogalerie

Takto mluvil Václav Havel, když v roce 2009 převzal v Plzni Cenu 1. června. Bylo to v roce 20. výročí pádu komunismu. Cenu, která připomíná plzeňskou revoltu z roku 1953, město uděluje osobnostem, které hájily lidská práva a principy demokracie.

Havel, který strávil dlouhé měsíce v 70. i 80. letech ve slavné věznici na Borech, získal už krátce po revoluci v Plzni čestné občanství, což je nejvyšší ocenění, které město uděluje. Bylo to 6. května 1990 v rámci obnovených oslav osvobození města americkou armádou. Do Plzně tehdy přijel s americkou velvyslankyní Shirley Temple Blackovou. Byly to první oslavy po více než 40 letech a podle mnoha pamětníků dodnes ty nejsilnější, které Plzeň zažila.

Smrt Václava Havla

Do Plzně v uplynulých dvaceti letech nejpravidelněji přijížděl jako divadelník: opakovaně navštívil festival Divadlo, členem jehož čestného předsednictva byl. Naposledy přijel v roce 2009, kdy Jihočeské divadlo z Českých Budějovic uvádělo na festivalu jeho hru Odcházení. Ta byla i v repertoáru plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla. Plzeňské uvedení v roce 2008 bylo čtvrté v zemi a Václav Havel k němu natočil scénické poznámky, které zaznívaly při představení.

Jednou z významných návštěv prezidenta Havla na Plzeňsku byla ta ze srpna roku 2000, kdy pobyl v Mariánské Týnici, Manětíně a Rabštejně na severním Plzeňsku. V souvislosti s chystanou konferencí Tvář naší země tehdy upozornil, že Česká republika má velké problémy s vylidňováním venkova, protože společnost preferuje krátkodobé zisky před ziskem dlouhodobým. Řekl, že po deseti letech svobodného vývoje státu chybí jasná představa o budoucnosti. Jako příklad nešetrného zacházení s krajinou uvedl rozsáhlé oblasti na okrajích velkých měst, které pohlcují obchodní a průmyslové zóny.

Havlův hlas proti pilám dřevorubců na Šumavě

I když se v posledních letech Václav Havel vyjadřoval k veřejným věcem už značně sporadicky, výrazně byl slyšet jeho hlas v souvislosti s Plzeňským krajem, když podpořil výzvu k záchraně Národního parku Šumava. Byl jedním z jejích signatářů a připojil se k nové platformě ŠumavaPro.

"Situaci, kdy v nejcennějších částech národního parku mají určovat vývoj pily dřevorubců místo divoké přírody, považuji za skandální," uvedl Havel. Už loni v listopadu vyjádřil své stanovisko k této oblasti v otevřeném dopise premiérovi a evropským politikům. Dopis Havel podepsal s dalšími osobnostmi, a podpořil tak plán, aby na Šumavě vzniklo takzvané Divoké srdce Evropy, tedy oblast, kde se bude příroda vyvíjet zcela bez zásahu lidí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Trestní zákoník (ilustrační foto).
Slovák, který zneužíval děti, bude po šesti letech ve vězení vyhoštěn

Muž ze Slovenska, který je ve vězení za sexuální zločiny na vlastních dětech, bude po odpykání trestu vyhoštěn z České republiky. Rozhodl o tom plzeňský...  celý článek

Smart city polygon, kde si zájemci mohou vyzkoušet, jak fungují chytrá města....
Nové centrum ukáže, jak funguje chytré veřejné osvětlení nebo parkování

Možnosti, jak využít moderní technologie a zlepšit kvalitu života, nabízí nové centrum Smart city polygon v Plzni. Představuje aplikace, které ušetří peníze za...  celý článek

Pavla Jeslínka navštívil v nemocnici jeho otec Josef (první vlevo), za ním...
Divočákem napadený myslivec letěl čtyři metry. Do lesa chodit nepřestane

Ani v nejhorších snech by mě nenapadlo, že se něco podobného může stát. Tak popisuje myslivec Pavel Jeslínek setkání s divokým prasetem při honu u Přeštic na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.