Výstava přibližuje tvorbu architekta Hanuše Zápala, který je autorem řady významných plzeňských staveb. (6. října 2015) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Hanuš Zápal pro Plzeň navrhl školy i Mrakodrap, jeho dílo ukazuje výstava

  • 1
Tvorbu Hanuše Zápala, nejvýznamnějšího představitele architektury jihozápadních Čech první poloviny 20. století, představuje nová výstava v galerii „13“ v Plzni. K vidění je až do 7. února.

Hanuš Zápal, který po celý svůj profesní život zůstal věrný Plzni a severnímu Plzeňsku, pro město Plzeň navrhl řadu veřejných staveb, především škol, sociálních ústavů, ale i staveb technického zaměření.

Zápal se věnoval také opravám památek. Jeho zásluhou byl zachráněn areál barokního poutního místa v Mariánské Týnici u Kralovic, podílel se i na záchraně rotundy ve Starém Plzenci.

„Dosud byla Hanuši Zápalovi věnována jen velmi malá pozornost,“ konstatuje kurátor Petr Domanický a dodává, že výstava v galerii „13“ je první soubornou, která se tomuto architektovi věnuje. Sám hodnotí tvorbu velmi vysoko, nazývá jej dokonce Gočárem českého západu.

Zápalovo dílo lze vymezit obdobím 1910 až 1960. V desítkách návrhů a realizací zahrnuje celý vývoj české moderní architektury od nového klasicismu a pozdní secese přes kubismus a kotěrovskou modernu, rondokubismus a purismus k funkcionalismu a dále k hledání jeho alternativ.

„Jeho architektonickou tvorbu můžeme rozdělit do dvou období. V tom prvním, mezi roky 1910 a 1931, byl městským architektem v Plzni,“ uvádí Domanický s tím, že dosud značně konzervativní Plzni vetkl novou architektonickou tvář.

Ve městě se věnoval i opravám a úpravám památek, například interiérům historické radnice a Císařského domu, opravám kostela sv. Bartoloměje, sám restauroval ohrožené Alšovy fresky na jednom z domů.

Mezi jeho významné autorské realizace patří mimo jiné soubor školních budov na dnešním náměstí T. G. Masaryka, divadelní skladiště v Kovářské ulici, blok domů s takzvaným Mrakodrapem nebo turistická chata na Krkavci.

Navrhl také areál Benešovy školy na Doudlevecké třídě, krematorium či pomník purkmistra Václava Petáka na ústředním hřbitově.

Počátkem třicátých let odchází Zápal do předčasné penze, v té navrhuje například soukromé vily, školy v menších obcích, ale i katolický kostel. Po regionu vzniká několik desítek jejich realizací.

Výstava potrvá do 7. února, vydána byla také stejnojmenná publikace, která obsahuje víc než 400 ilustrací včetně historických a současných fotografií, reprodukcí stavebních plánů a architektonických návrhů. K dostání je v galerii i na pultech knihkupců.