Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Manětíně opravili fresku. Ukazuje zámek tak, jak nikdy nevypadal

  19:39aktualizováno  19:39
Mistrovskou nástropní fresku z 18. století od Johanna Filipa Bornschlegela se podařilo zrestaurovat na zámku v Manětíně na Plzeňsku. Malba velká přes 90 metrů čtverečních se totiž odlupovala a zvlnila. Ústřední motiv fresky je kuriózní, zobrazuje totiž zámek tak, jak nikdy nevypadal.

Na opravě fresky pracovali akademičtí malíři Milan Kadavý a Jiří Matějíček (zleva). | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Rozsáhlá malba nad vstupním schodištěm zámku se začala odlupovat před čtyřmi lety a omítka se zvlnila. Způsobily to statické poruchy krovu.

Podle restaurátora Milana Kadavého pokles klenby způsobil odtržení malby, vznikly hluboké praskliny, reliéf malby se posunul o dva centimetry.

"Ty malby se musely proinjektovat, upevnit, přitáhnout zpátky. Následoval restaurátorský průzkum, jak malbu vyčistit, byla totiž značně znečištěná," řekl Kadavý.

V zámku totiž za minulého režimu sídlila správa lesů a topilo se klasickými kamny, což dílu vůbec nesvědčilo.

Restaurátoři začali na fresce pracovat loni v srpnu a skončili v listopadu. Využívali klasické materiály, na tmelení štuk z letitého vápna.

Na fresce je výjimečná i takzvaná apoteóza

"Ústředním motivem fresky je pohled na zámek v podobě, kterou navrhl v rámci kompletní barokní přestavby architekt Tomáš Haffenecker. Kuriozitou je, že tato podoba zámku nebyla nikdy plně realizována," uvedl kastelán zámku Karel Mašek.

Ředitel územní památkové správy v Českých Budějovicích Petr Pavelec doplnil, že obvykle jsou na zámcích malby s mytologickými nebo církevně dogmatickými náměty. Freska v Manětíně je ale podle něj výjimečná tím, že je na ní zobrazena také takzvaná apoteóza neboli zbožštění rodu Lažanských a jejich příbuzných.

Součástí malby jsou i dva erby, které vznikly až po roce 1900, je to jediná změna od vzniku historické fresky, která byla vytvořena v roce 1738.

Fotogalerie

Dílo bylo nyní restaurováno poprvé. Podle restaurátora Jiřího Matějíčka je nástropní malba vytvořená na roštu z latí. Na nich je vápenohliněná mazanina s příměsí slámy a dalších přísad jako byla dokonce i zvířecí srst.

"Tyto materiály způsobují větší pružnost omítkových vrstev, které jsou silné necelé tři centimetry," uvedl Matějíček.

Zajímavostí je i to, že klenba ve tvaru necek byla na původně plochý strop vsazena později. Podle změny v omítkové struktuře i podle změny barev se dalo zjistit, za jak dlouho vznikla, protože každý den udělal malíř jeden kus.

Malíř i s pomocníky, kteří mu například míchali barvu, pracoval celkem tři týdny. "To je ohromná rychlost, kterou zvládne opravdový machr. Muselo to být nesmírně fyzicky náročné. Neměli umělé osvětlení, lešení jim to zastiňovalo, používali osvětlení ze svíček přes nějaké měděné zrcadlo," řekl Matějíček.

"Pracovali rychle, protože se tím živili, navíc majitel zámku nebyl rád, když by někdo zrovna u vstupu do zámku pracoval moc dlouho," dodal Matějíček.

Podle kastelána Maška zámek ještě letos čeká odkrývání malby na obvodových stěnách vstupního schodiště, tedy pod freskou.

Tam se pod nánosy několika vrstev nátěrů podařilo objevit ornamentální malby s náznaky mramorování. Malba zřejmě zmizela někdy po roce 1900.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vítězný návrh siluety světce od Adama Kovalčíka se nelíbil některým...
Referendum o světci a palmě v Nepomuku nebude, projekt se odkládá

Referendum o vybudování siluety svatého Jana Nepomuckého na kruhovém objezdu v Nepomuku na Plzeňsku se neuskuteční. Rozhodli o tom zastupitelé města. Projekt...  celý článek

Trestní zákoník (ilustrační foto).
Slovák, který zneužíval děti, bude po šesti letech ve vězení vyhoštěn

Muž ze Slovenska, který je ve vězení za sexuální zločiny na vlastních dětech, bude po odpykání trestu vyhoštěn z České republiky. Rozhodl o tom plzeňský...  celý článek

Požár osobních aut v Poběžovicích ve čtvrtek 5. října.
Žhář ničí na Domažlicku auta, během dvou týdnů hořela už čtyři

Během dvou týdnů hasiči likvidovali dva požáry v Poběžovicích na Domažlicku. Neznámý žhář si v obou případech vybral ke svému řádění auta.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.