Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Manětíně opravili fresku. Ukazuje zámek tak, jak nikdy nevypadal

  19:39aktualizováno  19:39
Mistrovskou nástropní fresku z 18. století od Johanna Filipa Bornschlegela se podařilo zrestaurovat na zámku v Manětíně na Plzeňsku. Malba velká přes 90 metrů čtverečních se totiž odlupovala a zvlnila. Ústřední motiv fresky je kuriózní, zobrazuje totiž zámek tak, jak nikdy nevypadal.

Na opravě fresky pracovali akademičtí malíři Milan Kadavý a Jiří Matějíček (zleva). | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Rozsáhlá malba nad vstupním schodištěm zámku se začala odlupovat před čtyřmi lety a omítka se zvlnila. Způsobily to statické poruchy krovu.

Podle restaurátora Milana Kadavého pokles klenby způsobil odtržení malby, vznikly hluboké praskliny, reliéf malby se posunul o dva centimetry.

"Ty malby se musely proinjektovat, upevnit, přitáhnout zpátky. Následoval restaurátorský průzkum, jak malbu vyčistit, byla totiž značně znečištěná," řekl Kadavý.

V zámku totiž za minulého režimu sídlila správa lesů a topilo se klasickými kamny, což dílu vůbec nesvědčilo.

Restaurátoři začali na fresce pracovat loni v srpnu a skončili v listopadu. Využívali klasické materiály, na tmelení štuk z letitého vápna.

Na fresce je výjimečná i takzvaná apoteóza

"Ústředním motivem fresky je pohled na zámek v podobě, kterou navrhl v rámci kompletní barokní přestavby architekt Tomáš Haffenecker. Kuriozitou je, že tato podoba zámku nebyla nikdy plně realizována," uvedl kastelán zámku Karel Mašek.

Ředitel územní památkové správy v Českých Budějovicích Petr Pavelec doplnil, že obvykle jsou na zámcích malby s mytologickými nebo církevně dogmatickými náměty. Freska v Manětíně je ale podle něj výjimečná tím, že je na ní zobrazena také takzvaná apoteóza neboli zbožštění rodu Lažanských a jejich příbuzných.

Součástí malby jsou i dva erby, které vznikly až po roce 1900, je to jediná změna od vzniku historické fresky, která byla vytvořena v roce 1738.

Fotogalerie

Dílo bylo nyní restaurováno poprvé. Podle restaurátora Jiřího Matějíčka je nástropní malba vytvořená na roštu z latí. Na nich je vápenohliněná mazanina s příměsí slámy a dalších přísad jako byla dokonce i zvířecí srst.

"Tyto materiály způsobují větší pružnost omítkových vrstev, které jsou silné necelé tři centimetry," uvedl Matějíček.

Zajímavostí je i to, že klenba ve tvaru necek byla na původně plochý strop vsazena později. Podle změny v omítkové struktuře i podle změny barev se dalo zjistit, za jak dlouho vznikla, protože každý den udělal malíř jeden kus.

Malíř i s pomocníky, kteří mu například míchali barvu, pracoval celkem tři týdny. "To je ohromná rychlost, kterou zvládne opravdový machr. Muselo to být nesmírně fyzicky náročné. Neměli umělé osvětlení, lešení jim to zastiňovalo, používali osvětlení ze svíček přes nějaké měděné zrcadlo," řekl Matějíček.

"Pracovali rychle, protože se tím živili, navíc majitel zámku nebyl rád, když by někdo zrovna u vstupu do zámku pracoval moc dlouho," dodal Matějíček.

Podle kastelána Maška zámek ještě letos čeká odkrývání malby na obvodových stěnách vstupního schodiště, tedy pod freskou.

Tam se pod nánosy několika vrstev nátěrů podařilo objevit ornamentální malby s náznaky mramorování. Malba zřejmě zmizela někdy po roce 1900.



Nejčtenější

Kauza plzeňského gólu. Proč ho videorozhodčí nechal uznat

Michael Krmenčík z Plzně vykouzlil na tváři úlevnou grimasu, z dorážky překonal...

V případu uznaného gólu plzeňských fotbalistů, kterému předcházel těsný ofsajd, se objevily "polehčující" okolnosti....

Liga paradoxů. Lídr se nelíbí, na Spartě je „drzá“ i stará garda

Trenér Plzně Pavel Vrba sleduje hru svých svěřenců.

Plzeňští fotbalisté jako jediní z ligy vyhráli všech pět utkání v novém ročníku, ale jejich hra nemůže těšit ani jejich...



Slavia i Sparta poprvé ztratily, zato Plzeň zůstává stoprocentní

Příbramský brankář Milan Švenger se marně natahuje po míči.

Slavia už po porážce s Jabloncem není bez zaváhání, stejně tak Sparta, která remizovala s Příbramí. Fotbalisté Plzně...

Dům v bývalé chatové kolonii je promyšlený do posledního detailu

Přízemí ve skle, patro ve dřevě – to je základní výtvarný koncept fasád. Šikmo...

Návrhy Jiřího Zábrana se vyznačují jednoduchostí a svěžím myšlením na pomezí architektury a moderního sochařství. Ale...

VIDEO: Lidé se rozloučili s Patrikem Štěpánkem, nejmladší obětí z Afghánistánu

Pohřeb vojáka Patrika Štěpánka, který se společně s dalšími dvěma českými...

V kostele Panny Marie Růžencové na Jiráskově náměstí v Plzni se lidé rozloučili se čtyřiadvacetiletým vojákem Patrikem...

Další z rubriky

VIDEO: Lidé se rozloučili s Patrikem Štěpánkem, nejmladší obětí z Afghánistánu

Pohřeb vojáka Patrika Štěpánka, který se společně s dalšími dvěma českými...

V kostele Panny Marie Růžencové na Jiráskově náměstí v Plzni se lidé rozloučili se čtyřiadvacetiletým vojákem Patrikem...

Nafotil okupovanou Plzeň, za týden snímky prodal německému Der Spiegel

21. srpen 1968 v Plzni

Když 21. srpna 1968 přijela do Plzně vojska Varšavské smlouvy, Jiří Plzák si pověsil na krk dva fotoaparáty a všechno...

Požár lesa zastavil vlaky mezi Plzní a Stříbrem, hasí vrtulník i letadlo

S rozsáhlým požárem lesa bojují hasiči u Pňovan na Plzeňsku. Oheň likvidují i...

Kvůli požáru lesního porostu nejezdí vlaky na železniční trati z Plzně do Stříbra na Tachovsku. Podle hasičů hoří les o...

Najdete na iDNES.cz