Františkánský klášter ukazuje vzácnou madonu i gotická roucha

V bývalém klášteře františkánů v centru Plzně se otevřelo diecézní muzeum. Jsou tu k vidění umělecké skvosty spjaté s historií křesťanství v západních Čechách. Velkou vzácností je například obraz Lucase Cranacha Poleňská madona z roku 1520.

Muzeum otevřelo minulý týden a za jeho vznikem stojí plzeňský architekt Jan Soukup, který ho plánoval osmnáct let.. Myšlenka se podle Soukupa narodila ve dvou hlavách najednou. V té jeho a v hlavě biskupa Františka Radkovského.

Rekonstrukce kláštera

Stála v posledních dvou desetiletích téměř 200 milionů korun. Za nejvzácnější dílo nového Diecézního muzea v Plzni je považována takzvaná Poleňská madona, obraz Lucase Cranacha z roku 1520. Mimořádně vzácná jsou rovněž vystavená gotická roucha, která používali duchovní.

"Je to pro mě srdeční záležitost. Je to nejvýznamnější historický areál v Plzni. Měl svůj život. Když Plzeň byla ubíjena, tak s ní trpěl. Když šla dopředu a kultura se rozvíjela, tak se skvěl ve vší parádě. Na tomto místě je přímý otisk života města. Miluju stavby, které toto v sobě mají," vysvětlil Soukup.

Když měl architekt říci, co se mu z muzea líbí nejvíc, poukázal na kapitulní síň s kaplí svaté Barbory. "Ty jsou krásné samy o sobě. Ale teď už bych bral klášter jako celek. Po rekonstrukci má naprosto výjimečnou atmosféru rajský dvůr uprostřed. Nese výpověď o životě a prostotě řádu františkánů," uvažoval.

Architekt upozornil, že například vystavené sochy madon výborně dokládají vývoj církevního umění. "Jsou úžasné a dokazují pestrost přístupu tvůrců. Nejstarší madona je zhruba z roku 1350. Je půvabná, až naivní," popisoval  Soukup.

Do kláštera františkánů se při otevření přišel podívat i duchovní Didak Robert Klučka, který působí ve farnosti na Severním předměstí Plzně. Nad proměnou kláštera v centru Plzně nešetřil chválou.

"Je to krásné místo a mně na něm fascinuje i to, že je starší než město Plzeň. Odhaduje se, že františkánský klášter tady začal vnikat v roce 1293. Bratři tady byli zhruba sedm set let. Modlili se tu a pracovali. Je tu jejich charisma, je to duchovní místo. Mám velkou radost, že znovu ožilo," uvedl kněz.

Připomněl, že řád františkánů v devadesátých letech předal klášter biskupství, protože by neměl peníze na jeho obnovu.

"Po revoluci jsme dostali 24 klášterů a bylo nám jasné, že můžeme obsadit maximálně šest. Taky jsme chtěli jít víc mezi lidi. V Plzni jsme proto na sídlišti, kde je padesát tisíc obyvatel, takže jsme tam správně," řekl Klučka.