Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Františkánský klášter ukazuje vzácnou madonu i gotická roucha

  9:18aktualizováno  9:18
V bývalém klášteře františkánů v centru Plzně se otevřelo diecézní muzeum. Jsou tu k vidění umělecké skvosty spjaté s historií křesťanství v západních Čechách. Velkou vzácností je například obraz Lucase Cranacha Poleňská madona z roku 1520.

Nově otevřené diecézní muzeum v bývalém klášteře františkánů v centru Plzně. | foto: Jiří Bervida, MAFRA

Muzeum otevřelo minulý týden a za jeho vznikem stojí plzeňský architekt Jan Soukup, který ho plánoval osmnáct let.. Myšlenka se podle Soukupa narodila ve dvou hlavách najednou. V té jeho a v hlavě biskupa Františka Radkovského.

Rekonstrukce kláštera

Stála v posledních dvou desetiletích téměř 200 milionů korun. Za nejvzácnější dílo nového Diecézního muzea v Plzni je považována takzvaná Poleňská madona, obraz Lucase Cranacha z roku 1520. Mimořádně vzácná jsou rovněž vystavená gotická roucha, která používali duchovní.

"Je to pro mě srdeční záležitost. Je to nejvýznamnější historický areál v Plzni. Měl svůj život. Když Plzeň byla ubíjena, tak s ní trpěl. Když šla dopředu a kultura se rozvíjela, tak se skvěl ve vší parádě. Na tomto místě je přímý otisk života města. Miluju stavby, které toto v sobě mají," vysvětlil Soukup.

Když měl architekt říci, co se mu z muzea líbí nejvíc, poukázal na kapitulní síň s kaplí svaté Barbory. "Ty jsou krásné samy o sobě. Ale teď už bych bral klášter jako celek. Po rekonstrukci má naprosto výjimečnou atmosféru rajský dvůr uprostřed. Nese výpověď o životě a prostotě řádu františkánů," uvažoval.

Architekt upozornil, že například vystavené sochy madon výborně dokládají vývoj církevního umění. "Jsou úžasné a dokazují pestrost přístupu tvůrců. Nejstarší madona je zhruba z roku 1350. Je půvabná, až naivní," popisoval  Soukup.

Fotogalerie

Do kláštera františkánů se při otevření přišel podívat i duchovní Didak Robert Klučka, který působí ve farnosti na Severním předměstí Plzně. Nad proměnou kláštera v centru Plzně nešetřil chválou.

"Je to krásné místo a mně na něm fascinuje i to, že je starší než město Plzeň. Odhaduje se, že františkánský klášter tady začal vnikat v roce 1293. Bratři tady byli zhruba sedm set let. Modlili se tu a pracovali. Je tu jejich charisma, je to duchovní místo. Mám velkou radost, že znovu ožilo," uvedl kněz.

Připomněl, že řád františkánů v devadesátých letech předal klášter biskupství, protože by neměl peníze na jeho obnovu.

"Po revoluci jsme dostali 24 klášterů a bylo nám jasné, že můžeme obsadit maximálně šest. Taky jsme chtěli jít víc mezi lidi. V Plzni jsme proto na sídlišti, kde je padesát tisíc obyvatel, takže jsme tam správně," řekl Klučka.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vítězný návrh siluety světce od Adama Kovalčíka se nelíbil některým...
Referendum o světci a palmě v Nepomuku nebude, projekt se odkládá

Referendum o vybudování siluety svatého Jana Nepomuckého na kruhovém objezdu v Nepomuku na Plzeňsku se neuskuteční. Rozhodli o tom zastupitelé města. Projekt...  celý článek

(ilustrační snímek)
Muž nahlásil bombu na plzeňském soudu, dostal čtyři roky a musí platit

Čtyři roky ve vězení stráví Štěpán Paleček za šíření poplašné zprávy. Před dvěma roky oznámil, že je na plzeňském krajském soudu bomba. Kromě toho musí...  celý článek

Prezident Miloš Zeman se starostou Horšovského Týna Václavem Mothejzíkem. (19....
Těžba lithia se možná nevyplatí. Je třeba vyčkat na průzkum, řekl Zeman

Prezident Miloš Zeman se během druhého dne svojí návštěvy Plzeňského kraje vyjádřil k plánované těžbě lithia v Česku. Při setkání s občany v Horšovském Týně...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.