Mladí odborníci na trhu práce chybějí. Ilustrační snímek

Mladí odborníci na trhu práce chybějí. Ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Firmy nabízejí učňům stipendia, zajišťují si tak nové pracovníky

  • 0
Technické firmy v Plzeňském kraji se rozhodly vyzkoušet neotřelou metodu, jak získat nové mladé pracovníky. Učně i studenty středních odborných škol se snaží motivovat měsíčním přivýdělkem a roční tramvajenkou k tomu. Věří, že se tak dá řešit nedostatek technických odborníků na trhu práce.

Některé z firem nabízejí praxe v provozu učňům už od prvního ročníku. Má je motivovat měsíční stipendium, které dosahuje ve třetím ročníku až tří tisíc korun. K tomu dostává student odměnu za odvedenou práci.

"Situace je kritická. Absolventů technických oborů a vůbec těchto odborníků je v kraji málo," říká personální ředitel Doosan Škoda Power Richard Kabuď s tím, že v kraji je technických firem hodně a o kvalitní pracovníky se tak vzájemně přetahují. Cestou, jak zajistit generační obměnu, je vychovávat si své zaměstnance už od školy.

"Už během získávání jejich kvalifikace je můžeme naučit na našich specializovaných strojích. Důležité však je, aby učiliště měla dostatečný počet žáků," přibližuje Kabuď.

V Doosan Škodě Power do roku 2020 dosáhnou důchodového věku téměř dvě stovky pracovníků. Kromě toho je třeba přičíst fluktuaci zaměstnanců. "Pro nás ale není cílem udržet stávající výrobu. Podle naší strategie by se firma měla posunout během následujících let kvalitativně i kvantitativně dopředu," upozorňuje Kabuď.

Kolik dostane žák peněz? Záleží na docházce i výsledcích

Situaci má pomoci vyřešit právě nový stipendijní program pro studenty středních odborných škol a středních odborných učilišť. Na základě ročníku studia, studijních výsledků a docházky dostává učeň měsíčně částku, která v nejvyšších ročnících dosahuje až tří tisíc korun. Přihlášeno je do něj na dvacet mladých.

Podobné programy fungují i v dalších firmách. Například domažlická pobočka německého podniku Gerresheimer, která si vybudovala vlastní školicí středisko za 60 tisíc eur, spolupracuje se SOU Domažlice, konkrétně s učni oboru Strojní mechanik se zaměřením na obsluhu lisů pro vstřikování plastů.

"Těm od prvního ročníku vyplácíme stipendium, v závislosti na ročníku 1 000, 2 000 nebo 3 000, a oni absolvují vždy týden praxe u nás a týden jsou ve škole," přibližuje Václava Váchalová z této společnosti s tím, že stipendium je podmíněno dobrou docházkou a prospěchem.

Štěnovický Streicher stipendium podmiňuje kromě studijních výsledků také nástupem do firmy. "Kolik měsíců jej pobíral, tolik měsíců u nás musí odpracovat," říká personalistka firmy Jaroslava Melková s tím, že Streicher poskytuje i příspěvek na dojíždění.

Pro firmu je výhodné vycvičit si čerstvého absolventa

Firma podle ní preferuje při zaměstnávání absolventy. "Neděláme sériovou výrobu, raději si tedy člověka vycvičíme sami. Pokud přichází s nějakou profesní zkušeností, už si s sebou přináší určité pracovní návyky," zdůvodňuje Melková.

Dodává však, že zaučit čerstvého absolventa bez praxe v provozu trvá. A právě proto Streicher volí cestu stipendií a zaučování od prvního ročníku ve svém vlastním učňovském středisku.

BRUSH sice učňům nedává stipendium, za práci je ale nadstandardně platí. Během praxe dostávají 85 korun za hodinu. "Všichni, kteří u nás takto byli na praxi, u nás zůstali. Pro nás je to samozřejmě výhodné, máme hotového člověka, který se už ve firmě vyzná," hodnotí HR manažerka Marta Rypplová, podle níž se však takový systém oproti jiným zemím využívá zatím poměrně málo.

Systém odborných praxí přímo v podnicích si chválí i samotné školy. "Studenti se tam dostanou k modernějším technologiím, než máme my. Navíc máme firmy, které s námi spolupracují dlouhodobě a které mají vlastní výuková střediska a člověka vyčleněného na to, aby se učňům věnoval," hodnotí zástupkyně ředitele Střední průmyslové školy strojnické a Střední odborné školy profesora Švejcara Jarmila Konopová. Takových programů se účastní podle ní ale pouze jednotlivci.