Počty státních zaměstnanců se budou snižovat o 10 procent. Tento plán úspor ministryně financí Alena Schillerová představila na začátku února. Po celé republice, včetně Plzeňského kraje už se připravuje propouštění pracovníků finančních úřadů. Na konci roku by mělo odejít 21 lidí.
Finanční úřady chystají i úspory provozních nákladů. Sem patří peníze, které se platí za nájmy. Proto by měly z mapy finančních úřadů zmizet pobočky v Kralovicích, Stříbře a Sušici, kde dohromady pracuje 64 lidí.
Nahradit by je měly podatelny fungující v omezených prostorech, které už v tomto režimu slouží v Horažďovicích a Horšovském Týně, kam dvakrát v týdnu dojíždí jen několik úředníků. Jedná se o jakousi centralizaci, kdy se zaměstnanci z územních pracovišť přesunou na okresní pobočky.
S touto centralizací ale nesouhlasí starostové. Někteří podnikatelé to naopak vítají a berou to jako hospodárnější nakládání s penězi daňových poplatníků.
„Z územního pracoviště v Sušici by se měli pracovníci přesunout do Klatov. Jedná se o 27 lidí. Ze Stříbra by mělo přejít 15 zaměstnanců na územní pracoviště v Tachově. Dvacet dva kralovických zaměstnanců by mělo pracovat pod územním pracovištěm Plzeň-sever, které sídlí na náměstí Českých bratří v Plzni,“ popsala Michaela Hošťálková, mluvčí Finančního úřadu pro Plzeňský kraj.
Dodala, že to je návrh, o kterém by mělo rozhodnout Generální finanční ředitelství do konce prvního pololetí.
Místostarosta Kralovic Lukáš Janko uvedl, že s plánem nesouhlasí. „Je to pro region pohodlné, lidé nemusí jezdit do Plzně, všichni z okolí na to byli zvyklí. Mohou zdejší pobočku ztenčit o nějaké úředníky, ale ne zrušit celý finanční úřad. Při podávání dílčích daňových přiznání to bylo příjemné,“ uvedl Janko, podle kterého do Kralovic jezdí lidé třeba z Nečtin či Bezvěrovska.
Stříbro: státní správa se vzdaluje od občana
„Z Kralovic do Plzně je to 45 kilometrů, ale z Chříče či Holovous nebo Zvíkovce je to ještě o zhruba 13 až 15 kilometrů víc,“ podotkl místostarosta.
Hošťálková namítá, že se neplánuje zrušení a lidé budou moci stále podat v Kralovicích daňové přiznání. „Dostanou tam také informace, které jsou pro ně důležité pro podání přiznání. Budou tam moci podat i jinou písemnost. Nebudou tam ale mít svého konkrétního správce daně,“ vysvětlila Hošťálková.
Stříbro minulý týden přijalo protestní usnesení rady, které spolu s dopisem odeslalo na Finanční úřad pro Plzeňský kraj do Plzně (FÚPK) a předsedovi Svazu měst a obcí ČR.
„Argumentujeme tím, že se zase vzdaluje státní správa od občana. V obcích s rozšířenou působností by tato pracoviště měla zůstat,“ řekl starosta Stříbra Václav Votava. Podle něj už byly tyto tendence v roce 2015, tehdy se je ale podařilo zvrátit.
„Teď je to ale vážná věc. Chtějí to (finanční správa) řešit tak, že jim tady pronajmeme nějakou místnost a budou sem jezdit na dva dny na pár hodin dva pracovníci,“ řekl Votava.
Proti centralizaci finančních úřadů je také hejtman
Podle Votavy tyto kroky podporují vysidlování malých měst a vesnic. „Z menších měst jde všechno pryč, například Komerční banka už má ve Stříbře otevřeno jen dva dny v týdnu a musíte se tam objednávat. A pošta, to je katastrofa,“ sdělil Votava.
„Budeme silně protestovat, aby se nenaplnila myšlenka na centralizaci,“ prohlásil hejtman Josef Bernard.
Kralovický podnikatel Petr Jiran si myslí, že na omezování počtu úředníků určitě čas nazrál. „Kdyby se v každém městě zamysleli a propustili 50 až 100 úředníků a nahradili je komunikací přes počítače, jak se to stále deklaruje, bylo by to výborné, ale my stále musíme běhat na úřady,“ posteskl si Jiran.
Lituje jen toho, že v Kralovicích se kvůli finančnímu úřadu postavila speciální budova na náměstí, která má kancelářské dispozice a těžko se podle něj bude měnit třeba na byty či mateřskou školku.
On jako podnikatel prý s finančním úřadem komunikuje hlavně e-mailovou korespondencí, přes datovou schránku a podobně.
„Drobní podnikatelé jako třeba řemeslníci, kteří nemají datovou schránku povinnou, tam určitě musí chodit. Odhaduji, že finanční úřad navštíví tak pětkrát do roka, proto 22 úředníků pro Kralovice je určitě moc,“ poznamenal podnikatel, který se prý ale nediví, že starostové protestují, protože do obce se jim kvůli úřadu sjíždí lidé, utrácejí zde peníze a když se vše zkoncentruje do Plzně, obce typu Kralovic, kde žije kolem 3 500 lidí, se vylidní.
