„Před deseti dvanácti lety se v kraji s vývozy mléka do Německa začínalo a byly to desetitisíce litrů za měsíc. Dnes jsou to statisíce,“ popsal šéf Krajské agrární komory Plzeňského kraje Jaroslav Šíma, který pracuje v Osecké zemědělské a obchodní společnosti.
Jedním z dodavatelů k německým sousedům je Odbytové družstvo Potvorov. Podle pracovníka Františka Krofty družstvo exportuje do soukromé mlékárny Bechtel ve Schwarzenfeldu. Dříve zemědělci zásobovali mlékárnu Kralovice, která patřila Bechtelu, po jejím zrušení se dodávky mléka v moderních cisternách přesměrovaly do Schwarzenfeldu.
„Rentabilní je svážet mléko do vzdálenosti 150 kilometrů. Bechtel nemá naplněné kapacity a v Česku mléko nakoupí levněji než v Německu,“ popsal Krofta.
Do Bechtelu míří 25 tisíc litrů denně
Potvorovské družstvo dodává do firmy Bechtel 25 tisíc litrů mléka denně. To je desetina českých dodávek do Německa.
„Z České republiky jdou na vývoz ročně jednotky procent mléka, je to kolem 170 až 180 milionů litrů z celkových 2,7 miliardy litrů,“ popsal Václav Bulín, předseda Zemědělského družstva vlastníků Štichovice, které je v potvorovském odbytovém družstvu společně s Bílovskou zemědělskou a zemědělci z Mladotic a Manětína.
Potvorovské družstvo celkem vyprodukuje 8,8 milionu litrů mléka ročně. Zemědělci, kteří jsou v něm sdružení, hospodaří na téměř sedmi tisících hektarech.
Odbytové družstvo podle Bulína dostalo letos v lednu za litr mléka v průměru 8,35 koruny, Štichovičtí se díky ocenění parametrů kvality, jako je větší procento tuku či bílkovin nebo malý podíl mikroorganismů, dostali na cenu 8,60 koruny za litr.
„Základní cena se ve Schwarzenfeldu tvoří tak, že odpovídá německému průměru, kam patří 15 největších mlékáren z celého Německa,“ popsal Krofta, podle kterého jsou ceny ve Schwarzenfeldu například ve srovnání s Klatovskou mlékárnou o sedm až osm haléřů vyšší.
O padesát haléřů více než na domácím trhu
Lepší ceny jsou podle Krofty v mlékárně Goldsteig v německém Chamu, kde za litr mléka zemědělcům platí o zhruba padesát haléřů víc než čeští odběratelé.
„V prosinci jsme v Goldsteigu dostali 7,50 korun za litr mléka, v lednu osm a v únoru 8,50 za litr,“ popsal Šíma zkušenosti Osecké zemědělské a obchodní společnosti.
Důvodem, proč jsou tam výkupní ceny vyšší než ve Schwarzenfeldu, je, že se jedná o družstevní mlékárnu. „Cena se díky tomu tvoří dohodou zemědělce, bankéře, výrobce a obchodníka. Platí heslo, že Němcům se platí stejná cena jako Čechům,“ popsal Krofta.
Ve Schwarzenfeldu je smlouva s českým zemědělcem jiná než s Němcem. „Základ je stejný, ale němečtí farmáři dostávají příplatky,“ uvedl Krofta.
Potvorovskému odbytovému družstvu podle něj končí smlouva s firmou Bechtel na konci letošního roku. Družstvo proto nyní promýšlí, zda ji prodlouží na další roky.
Podpora ministerstva pokryje zhruba třetinu ztrát
Zemědělci doufají, že budoucnost bude lepší, než jaké byly uplynulé dva roky, kdy se mléko prodávalo za ceny, které neodpovídaly nákladům a teprve letos v únoru se dostaly nad hranici rentability. Ztráty českých zemědělců související s produkcí mléka se podle Šímy dají v posledních dvou letech počítat na desítky miliard korun.
„Pro Oseckou zemědělskou s produkcí 7,5 milionu litrů mléka za rok znamenal propad cen v posledních dvou letech ztrátu přes 10 milionů korun a to od toho odečítám podporu ministerstva,“ spočítal Šíma.
Chyběly podle něj v průměru dvě koruny na litr mléka. Pomoc ministerstva zemědělství podle něj pokryla zhruba třetinu ztráty.
Zemědělci proto najeli poslední dva roky na úsporný režim, kdy kvůli nedostatku peněz zastavili řadu investic. „Ale ještě dva tři roky v podobném režimu a byli bychom na kolenou,“ odhadl Bulín.
