Diagnostikou rakoviny prsu se nyní budou lékaři zabývat pouze ve čtvrtém nadzemním podlaží u vchodu B lochotínské nemocnice.
„Synchronizace diagnostiky i terapie je v nových prostorách mnohem jednodušší, když je v jednom místě. Díky tomu je řádově během jednoho, dvou týdnů rozhodnuto, jakým způsobem se bude nemocná dál léčit. Dříve to kvůli roztříštěnosti pracovišť mohlo být o dva až tři týdny později,“ konstatoval Jiří Ferda, primář Kliniky zobrazovacích metod, kam nové mamocentrum patří.
Ředitel Fakultní nemocnice (FN) v Plzni Václav Šimánek uvedl, že pracoviště ženám ušetří čas tím, že jim zajistí na jednom místě komplexní péči od preventivního vyšetření, přes provedení biopsie, až po chirurgickou nebo onkologickou léčbu.
Mamocentrum ve FN Plzeň |
„Je to důležité, protože plzeňský region je krajem s nejvyšším výskytem rakovinového onemocnění,“ dodal Václav Šimánek.
Jiří Ferda vysvětlil, že na Lochotíně vznikly nové moderní prostory, kde je oddělena screeningová a diagnostická část.
„Screeningová obsahuje dvě pracoviště přímé digitální mamografie a dále ultrasonografické pracoviště pro doplňující ultrazvukové vyšetření prsu. Současně ve čtvrtém patře stávající mamodiagnostiky je provozována diagnostická mamografie. Ta poslouží ženám, u nichž byl už v minulosti diagnostikován nádor prsu a které podstoupily nebo podstupují protinádorovou léčbu,“ řekl Jiří Ferda.
„V nových prostorách budou odborníci Kliniky zobrazovacích metod dělat i bioptické odběry vzorků tkání prsu pro histologická vyšetření a také označovat ložiska v prsu před chirurgickou léčbou,“ popsal s tím, že výhodou je i úzká návaznost na chirurgickou kliniku.
Výhodou pracoviště jsou modernější přístroje. Díky tomu se sníží dávka záření a o něco se zlepší i rozlišení. „Je to jako při obnově mobilního telefonu,“ porovnal Ferda.
Nádorů prsu je ročně v Česku diagnostikováno sedm tisíc, v plzeňské FN, která pracuje pro západočeský region, je to podle Ferdy čtyři až pět týdně, tedy kolem 250 ročně.
Jiří Ferda uvedl, že počet nádorů roste, což je způsobeno vývojem životního stylu, ale i tím, že diagnostika je stále kvalitnější a víc nádorů se díky tomu odhalí.
„Některé nádory se chovají velice málo agresivně a rostou dlouhá léta, některé jsou agresivní. Těch hodně agresivních je 20 až 25 procent. Dříve kvůli nim ženy umíraly, dnes mají šanci se vyléčit, pokud se nádory zachytí ještě jako malé,“ upřesnil Ferda.
Na nejagresivnější nádory totiž dnes existuje cílená biologická terapie. Pokud se tyto nádory zachytí v zárodku, je naděje na vyléčení devadesátiprocentní.
