Lochotínský areál je specifický tím, že jedna klinika či oddělení často sídlí na třech různých místech třeba ve dvou budovách. To je pozůstatek toho, že v době výstavby špitálu před čtyřiceti lety si nikdo nedokázal představit, kam medicína bude směřovat a jak vzroste počet pacientů.
Od srpna letošního roku tedy nemocnice zavedla novou pozici průvodkyně. Vybrala na ni dvě ženy, na které pacienti narazí u vchodů B a C.
„Pracovala jsem deset let v budově B na informacích, takže špitál znám skoro jedenáct let,“ říká průvodkyně Lenka Kroftová, která se v dlouhých chodbách skvěle orientuje.
„Připadám si užitečná, protože stačí jedno milé slovo a příchozí se na mě hned usmívají. Jdou sem totiž s určitými problémy a jsou šťastní, když se jich někdo ujme,“ líčí Kroftová.
Její velkou výhodou prý je, že ráda komunikuje s lidmi. „I když jsem byla na informacích, tak se mi často lidé čekající na sanitky svěřovali se svými příběhy. Připadala jsem si chvílemi jako poloviční psycholog,“ vzpomíná žena, která v nemocnici před lety také bloudila, když sem mířila jako pacientka.
„Lidé jsou rádi, když je někam dovedu. Vidím, jak jsou spokojení, jsou mi strašně vděční, že tu nemusí bloudit. Někteří z nich mají za sebou opakovanou zkušenost s tím, jak některá oddělení dříve hledali. Hodně vděční jsou hlavně staří lidé,“ řekla průvodkyně, která je původním povoláním kadeřnice.
