Na obou stranách hranice byla kvůli pandemii koronaviru přijata opatření, která už mají jasně viditelné srovnatelné úspěchy, a neexistuje tedy objektivní důvod k omezení nebo téměř úplnému zákazu volného pohybu osob a svobodného poskytování služeb.
Tak hodnotí současnou situaci prohlášení hospodářských komor Plzeňského a Jihočeského kraje, tří průmyslových a obchodních a jedné řemeslné komory pro Dolní Bavorsko, Horní Falc a Horní Franky.
„Dokument jsme detailně probírali s bavorskou stranou a shodli jsme se na tom, že pokud jsou na obou stranách hranice přijata stejná opatření, jestliže nakaženo je zhruba stejné procento lidí a jestliže máme stejné podmínky, pak hranice je jen čára na mapě a není důvod ji tak ostražitě hlídat,” říká Zdeněk Židek, místopředseda představenstva Krajské hospodářské komory v Plzeňském kraji, člen představenstva Hospodářské komory ČR a generální ředitel společnosti Omexom GA Energo, sídlící v Plzni.
Máte přehled o tom, jaké jsou důsledky vládních opatření pro ekonomiku v regionu?
Poškozených firem je hodně a dá se říct, že kolegové na německé straně jsou z toho opravdu nešťastní. Jako hospodářská komora jsme dělali mezi firmami anketu, jak se jich pandemie dotkla. Je zjevné, že to pocítily hlavně německé výrobní firmy, které jsou dnes hodně závislé na pendlerech. Ale také všichni poskytovatelé služeb v příhraničí, kteří jsou závislí na turistickém ruchu, jsou na tom zle. A zároveň lidé z Čech, kteří cestou do práce překračují hranice, tráví každý den hodinu a půl ve frontě na hraniční kontrolu ráno a totéž odpoledne. Je to velmi zatěžující.
Jak uplynulé dva měsíce prožívala vaše firma?
Omexom dodává služby pro společnosti kritické infrastruktury, jako jsou velcí distributoři elektřiny. Stavíme mimo jiné velké 400 kV vedení na severu Německa. Naše zaměstnance se podařilo dostat včas zpátky do ČR, den před uzavřením hranice. Práce ale musí pokračovat, proto intervenovalo německé velvyslanectví, aby naši lidé byli uvolněni a mohli se tam vrátit. Takže od pondělí už konečně máme díky výjimce zpátky 25 lidí v Německu.
Ale výjimky jsme museli zajistit i pro montáže v Česku. Naši montéři budují vedení v terénu a na místě obvykle bydlí v penzionech, které byly ale kvůli vládnímu nařízení uzavřené. Měli jsme problém přesvědčit majitele penzionů, že výjimku jako servis pro přenosovou soustavu máme a potřebujeme ubytování. Nakonec byli rádi, protože jim to zachránilo podnikání.
Budete počítat ztráty?
Já jsem neměl největší strach z nemoci samotné, ale z toho, že by nám dokázala paralyzovat firmu. Kdyby onemocněl jeden z 50 projektantů v budově, tak pošlou všechny do karantény a byli bychom nahraní. Takže jsme i montážníky rozdělovali do malých skupin a po malých skupinách byli i ubytovaní. Ta opatření byla náročná, dostali tak na 70 procent obvyklé produktivity, a stálo nás to spoustu peněz. Museli jsme být nasazení, protože evropské vypínací plány vedení jsou časově omezené a vy nemůžete ohrozit Evropu tím, že nedokončíte nějaké operace na vedení elektřiny.
Zpátky k regionu - výrazně zřejmě utrpěly firmy navázané na výrobu automobilů. Kdo ještě?
Automotiv nevyráběl vůbec. A firmy, které jsou závislé na zahraničních pracovnících bydlících na různých ubytovnách, ty byly paralyzované také. Na toto ubytování se nesměli dělníci z ciziny vrátit, a pokud tu byli, museli je do určité doby opustit a odjet. Ale víme taky, že mnoho těch bezohlednějších agentur své lidi ze dne na den propustilo a dál se o ně nestarali.
Pandemie tedy ukazuje, jak velkou měrou jsme na dělnících z ciziny závislí?
Souvisí s tím také to, jak náš stát přistupuje k našim zaměstnancům. Jsme permanentně ohrožováni souboji o cenu. Prohráváme s firmami, které mají dva české zaměstnance, najmou si 60 Bělorusů a přijdou s thajskými referencemi. Sice vyhrají, ale za této situace přece nemohou práce zahájit, když tu ti jejich lidi nemají být.
My platíme české zaměstnance, platíme daně v Česku, zaměstnanci utrácejí vydělané peníze zase především v Čechách, platí sociální a zdravotní pojištění, a nakonec ještě stát dostane daň z přidané hodnoty ze zboží, které oni nakoupí. Když my budeme mít srovnatelnou cenu, automaticky bychom měli být v soutěži úspěšnější než „otrokář“, který si sežene reference a přijde s partou cizinců.
Společné prohlášení hospodářských komor v česko-bavorském příhraničíPandemie koronaviru postihla Českou republiku i Bavorsko stejnou měrou. V této náročné době jsme zjistili, jak důležité jsou evropské hodnoty svobody volného pohybu a svobodného poskytování služeb pro soukromý život v příhraničním regionu a pro naše úzce propojené ekonomické struktury. Klesající počet nakažených na obou stranách hranice by měl být podnětem pro rychlé zrušení přísných kontrol na hranicích a rozsáhlých omezení. Navzdory uvolňování opatření v Německu narůstají zejména v příhraničním regionu, který žije z přeshraničního obchodu se zbožím a službami, ztráty vzniklé v důsledku zastavené výroby a služeb. I nadále zde hrozí kurzarbeit, zánik pracovních míst a insolvence. V této situaci je nezbytné přezkoumat jakákoli zbývající omezení z hlediska jejich vhodnosti, nezbytnosti a přiměřenosti. Každý den se počítá. V případě, že epidemiologická situace umožňuje návrat k ekonomické normalitě, je potřeba reagovat obratem. Ekonomika obou zemí, a zejména úzce propojený přeshraniční region, potřebují perspektivu a jistotu jasného plánu. Obchodní a průmyslová komora Dolní Bavorsko, Obchodní a průmyslová komora Regensburg pro Horní Falc / Kelheim, Obchodní a průmyslová komora Horní Franky Bayreuth, Komora řemesel Dolní Bavorsko a Horní Falc, jakož i Krajská hospodářská komora v Plzeňském kraji a Jihočeská hospodářská komora proto jednomyslně požadují rychlé, postupné otevírání státních hranic. Jejich uzavření bylo možná v první fázi považováno za nezbytné. Na obou stranách hranice byla ale přijata opatření, která mají již jasně viditelné srovnatelné úspěchy, a již tedy neexistuje žádný objektivní důvod k omezení nebo téměř úplnému zákazu volného pohybu osob a svobodného poskytování služeb. Neboť každý další den uzavření hranic je hrozbou pro rychlé zotavení vnitřního trhu EU, který je základem pro hospodářskou sílu obou našich zemí. |
Sami ale taky pracujete na zakázkách na Západě…
Důvod, proč pracujeme na velikých zakázkách v Německu a Holandsku není v tom, že bychom byli levnější. S náklady na transport a na diety jsme stejně drazí, jako by byli místní. Jenže oni už ty místní firmy prostě nemají. Zlikvidovali si je právě tím způsobem, o kterém mluvím. Soutěžením na cenu. My to děláme stejně a za deset let budeme ve stejné situaci. To je ale Titanik, který už do té kry naboural.
Jak je to s pomocí státu v nynější situaci? Míří správným směrem?
Věc, kterou nepokládám za šťastnou, je přímá pomoc firmám a živnostníkům. Já sice v hospodářské komoře zastupuji zájmy podnikatelů a živnostníků, ale nikdy bych to neřešil formou nabídky: Přijďte si pro 50 tisíc korun. Mnohem lepší je příklad „hladové zdi“ z doby Karla IV. Nejhorší, co by mohl stát nebo Plzeňský kraj udělat, je zrušit investiční výstavbu, aby bylo na podpory. Místo aby dali firmám práci! To je také forma pomoci, ale na jejím konci ještě něco vznikne. Ekonomiku v této zemi neroztočí automotiv nebo jiné výroby, ale výstavba. Ta může začít okamžitě. Projekty, které byly naplánované, by se rozhodně měly začít stavět.
Ale argument mnoha živnostníků pro přímou podporu zní logicky – že by se o sebe dokázali postarat, kdyby jim stát nezakázal podnikání v jejich oboru.
Stát to zakázal, ale taky v jejich zájmu. Našim zaměstnancům jsem to taky vysvětloval s tím, že máme sice omezenou možnost pracovat, ale na druhou stranu, kdybychom se nakazili, budeme na tom daleko hůř. Kdyby začali lidi s nákazou odcházet na dva nebo čtyři týdny na nemocenskou, tak nás to potrefí daleko hůř, než když odejdeme dělat z domova. A výsledek? Zjišťujeme, že to jde, a možná nebudeme potřebovat stavět novou firemní budovu v Brně. Možná začneme věci organizovat jinak. To je věc, kterou nám tato „koronaválka“ ukázala. Pozitiva jsou v tom, že nás krize učí jinak myslet a jinak se dívat na věci.
Co podle vás ještě ukázala?
Jak potřebný byl program Internet do škol a jiné dotační programy, díky nimž se internet dostal více třeba do státní správy. Najednou jste nepotřebovali jít na úřad s podpisem, stačilo to poslat elektronicky. Je bezpodmínečně nutné co nejrychleji vybudovat síť 5G. Je nezbytná pro to, abychom dokázali dotáhnout do konce elektronizaci výrobních procesů a řízení společností. Dnes je to tak, že ráno běží síť pěkně, ale s přibývajícími uživateli a stahováním dat těžkne a vše se zpomaluje. Už i stroje se nastavují na dálku a potřebujete, aby to nedrhlo.
Očekáváte ještě nějaké pozitivní důsledky krize?
Čeští turisté by se mohli ve větší míře vrátit do hor u nás v pohraničí, jako je Šumava nebo Krušné hory. Tam bylo v poslední době mnoho nemovitostí na prodej, protože místní už podnikání pomalu vzdávali. Nebylo to dost luxusní a atraktivní pro cizince a Češi jezdili do zahraničí.
Jak dlouho se podle vašeho názoru bude hospodářská sféra s důsledky pandemie vypořádávat?
Myslím si, že pokud se epidemie ještě nevrátí, bude trvat dva roky, než se dostaneme na výsledky z období před krizí. Dnes už víme, že třeba i v automobilovém průmyslu v tuzemsku už začínají krachovat malí dodavatelé, kteří výrobu neobnoví. Myslím, že ani dotace zásadně nepomohou. Ekonomika se musí vzchopit hlavně sama, přirozeně vyrůst. Stála celá Evropa, myslím, že ani poslední krize z roku 2009 nebyla tak rozsáhlá jako tato krize z pandemie.
