O náboženství se tam musí mluvit opatrně, říká kněz o muslimském světě

  9:30aktualizováno  9:30
Rakouský řeholní kněz, oblát Günther Ecklbauer působí od února v Plasích na Plzeňsku. Posledních devět let však pracoval v zemích islámského světa, kde se jako misionář věnoval křesťanům i muslimům. „Tam, kde jsou chudí lidé, chtějí jen jedno, žít důstojně a uživit své rodiny,“ řekl v rozhovoru MF DNES.

Oblát Günther Ecklbauer působil v Pákistánu, v Egyptě a v Libanonu. | foto: archiv Günthera Ecklbauera

Jak jste se stal oblátem?
Pocházím z Rakouska, kde jsem také studoval teologii a na fakultě jsem poznal misionáře obláty a v té době mě velmi oslovila věta z evangelia: „Pán mě poslal, abych chudým přinesl radostnou zvěst.“ A tato věta je také oblátským mottem. To mě zaujalo.

A jak jste se dostal až do Pákistánu?
V roce 1991 jsem byl v Čechách, kde jsem přijal v Kroměříži kněžské svěcení a pak tam 10 let jako řeholník oblát působil. Poté jsem strávil ještě rok v Jeruzalémě a Německu, odkud jsem se ale vrátil na tři a půl roku do naší komunity v Táboře. A pak mě už čekalo šest a půl roku v Pákistánu, s dvouletou přestávkou v Egyptě a Libanonu.

Kdo jsou misionáři obláti

Je to řeholní společenství uvnitř římskokatolické církve, jehož oficiální název zní Kongregace misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné. Jméno má svůj původ v latině: oblatus znamená darovaný, obětovaný, a tedy i zasvěcený. Obě jména v názvu vyjadřují i charakter společenství: oblátství zdůrazňuje zasvěcení se Bohu skrze čtyři řeholní sliby (slib chudoby, čistoty, poslušnosti a zvláštní oblátský slib vytrvalosti) a skrze intenzivní komunitní život.
Zdroj: oblati.cz

Co jste v Pákistánu dělal?
Byl jsem farářem v poušti. Měli jsme takovou farnost, kde se usídlili místní křesťané, aby obdělávali půdu a poušť zúrodnili, a tak získali vlastní půdu. K pákistánským farnostem také většinou patří škola. A my jsme jich jeden čas měli dokonce deset, což zní velmi honosně, ale mezi nimi byla i škola bez budovy, kde se děti učily pod stromem. Vzdělání je totiž nejdůležitější pro rozvoj místních lidí, jak křesťanů, tak muslimů. A škola je místem, kde církev může sloužit celé společnosti, a také je místem dialogu. Křesťanské děti se učí vystupovat před muslimy a získávají mezi nimi přátele. Katolické školství má mezi muslimy díky své kvalitě velmi dobré jméno.

Jaké byly vaše vztahy s muslimy?
Musím říct, že na pákistánský průměr docela dobré. A to proto, že jsme byli všichni chudí. Tam, kde jsou chudí lidé, chtějí jen jedno: žít důstojně a uživit své rodiny. A navíc jak křesťané, tak muslimové dělali ty stejné práce, byli drobní rolníci.

Měl jste jako křesťanský duchovní kontakt s muslimskými duchovními?
Minimální. Vzpomínám si jen na jednoho, se kterým jsem se občas bavil. Spíš to však byla náhodná setkání. Nebyly mezi námi žádné překážky, ale dialog s nimi jsme nevyhledávali. Spíš jsme se jich báli.

Fotogalerie

Báli?
V tom smyslu, že člověk tam musí být velmi opatrný, když mluví o náboženství, aby cokoliv nevyznělo jako útok. Mně se například asi třikrát stalo, že k nám do farnosti přišel muslim s žádostí o křest, ale já jsem ho vždy odmítl. Zaprvé to může být past. Ale i kdyby nebyla, a přišlo by se na to, tak je po něm. A pokud jde o mě, tak by mě přinejmenším vyhostili. U nich je konverze k jinému náboženství zakázána. Vysvětloval jsem jim to tak, že jestli o křest opravdu stojí, tak příprava trvá dva roky a ať přijdou za rok. To je překvapilo, protože v islámu stačí jen jednou vyslovit muslimské vyznání víry šahadu, a to stačí.

A setkali jste se někdy s fyzickým útokem?
V naší oblasti naštěstí ne, ale jsou oblasti, kde je to mnohem těžší. U nás jsme si mohli na svém pozemku normálně vybudovat kostel a na ten běžní muslimové nezaútočí. Mají ho v úctě jako místo modlitby. Stejně i mě jako duchovního, i když křesťanského.

Oddával jste smíšená křesťanskomuslimská manželství?
Ne, nikdy. Obě komunity jsou v tomto směru uzavřené. Jednou se stalo, že náš kluk, křesťan, utekl s muslimkou, a to se naše komunita velmi bála. Z toho mohl být pogrom.

Až pogrom?
Je to totiž zakázáno. Muslim si může vzít křesťanku, ale ne naopak. Protože na celém Východě je to tak, že otec určuje náboženství rodiny a dětí. Ten případ nakonec dopadl tak, že se je náš farník společně se spřáteleným muslimem vypravili hledat po celém Pákistánu. Nakonec je našli u příbuzných a přivedli nazpět. Tu dívku odevzdali nazpátek její rodině. Také se ale několikrát do roka stalo, že se křesťanské dívky, co pracovaly v továrnách na zpracování bavlny, zamilovaly do nějakého muslima a v noci za ním utekly. V tu chvíli už nemůžeme dělat nic. Veškerý kontakt je pak ztracen.

Když jste se stal misionářem oblátem, toužil jste působit ve vzdálených zemích?
Ani ne. Myslel jsem si, že zůstanu v Rakousku a budu pracovat s lidmi na okraji společnosti. Pak jsem byl vyslán do Česka, protože proč by Rakušana posílali někam na Východ, když někoho potřebují v Česku. Ale byla ve mně pořád taková silná touha sloužit těm úplně nejchudším. A touha působit v muslimské zemi přišla až později, vlastně po útocích z 11. září 2001. Pak jsem své představené sám prosil, abych mohl odejít do muslimské země.

A proč jste se vrátil nazpět do Čech?
Naše tamní komunita za tu dobu vyrostla a má už své pákistánské kněze. Ten čas s Evropanem byl jen intermezzo.

Jaký pro vás ten návrat je?
To je velmi niterná otázka, na kterou nemám zatím odpověď. Od února se tu rozkoukávám, působím ve farnosti a poznávám místní lidi. Zatím mám docela čas na modlitbu, což je po těch posledních hektických letech potřeba. Čekám na to, co mi tu Bůh přichystá.

Autoři:

Nejčtenější

Dělníci vyměňují oblouky železničního mostu, otočí je kolem jeho osy

Výměna prvního oblouku na železničním mostu nad přehradou Hracholusky je v...

Dělníci opravují zrezivělý železniční most nad přehradou Hracholusky na Plzeňsku. Operace je unikátní v tom, že výměna...

VIDEO: Nejdelším železničním tunelem v zemi už jezdí vlaky s cestujícími

První vlak s cestujícími, který projel nejdelším železničním tunelem v České...

Nejdelší železniční tunel v České republice začíná sloužit veřejnosti na třetím železničním koridoru z Plzně do Prahy....

Nová varianta pro Plekance. Zájem má Plzeň, potvrdil manažer Vlasák

Plekanec: O medaili se nikdo nebaví, vážíme si podpory diváků

O hokejistu Tomáše Plekance usiluje další klub z české extraligy - Plzeň. Pro iDNES.cz to potvrdil sportovní manažer...

Logističtí géniové. Při biatlonu budou Emmonsovi „střílet“ i proti sobě

Matthew a Kateřina Emmons na střelnici v Plzni-Lobzích.

Starají se o čtyři děti, mají pracovní úvazky na střelnici v Plzni a navrch teď oba pomáhají biatlonovým reprezentacím,...

PONEDĚLNÍK: Míří video do záhuby? Nedovolte to. A Milane, co to bylo?

Milan Baroš z Baníku Ostrava padá po střetu s opavským protihráčem s bolestivou...

Pomezní sudí Guillaume Debart neměl den. Během sedmi minut neuznal Cavanimu pro ofsajd dva góly. Rychle ho však opravil...

Další z rubriky

Fotky, tácky, noviny. Do brány pivovaru uložili vzkaz dalším generacím

Zástupci Plzeňského Prazdroje uložili do Jubilejní brány schránku s dobovými...

Fotografie, pivní tácky, noviny i poselství budoucím generacím vložili zástupci Plzeňského Prazdroje do měděné pamětní...

Řidiče autobusu oslnilo slunce a srazil cyklistu, podmínku nepřijal

Nízké slunce trápí v zimě většinu řidičů, ať už zasvítí do čelního skla nebo...

Řidiči autobusu, kterého loni v prosinci na Klatovsku oslnilo slunce a srazil cyklistu, uložil soud trestním příkazem...

Nový tunel u Plzně otestoval nákladní vlak, v pátek jím projedou i cestující

Nový železniční tunel u Plzně otestoval nákladní vlak. (15. 11. 2018)

Nákladní vlak projel v půl páté odpoledne jako první novým železničním tunelem u Plzně, který je nejdelší svého druhu v...

Najdete na iDNES.cz