„Termín se několikrát odsouval, ale poslední je 1. ledna 2023. Pokud obce bez územního plánu tento dokument do té doby neschválí, nebude se v nich moci stavět,“ vysvětlil vedoucí oddělení územního plánování Krajského úřadu v Plzni Jaroslav Kovanda.
V Plzeňském kraji je obcí bez územního plánu 80 z celkového počtu 501. Podle Kovandy se to týká především těch nejmenších.
„Nejvíce jich je v okolí Kralovic a Rokycan u Berounky, kam patří třeba Hlince, Kladruby či Liblín, na Horažďovicku třeba Břežany, Hradešice, Malý Bor či Tužice, na Šumavě sem patří Strašín, Nezdice na Šumavě či Podmokly,“ popsal Kovanda, který dodává, že žádný zákon obcím nenařizuje, aby územní plán schválený měly.
Problém je ale v tom, že zatímco dnes se může stavět i v obcích bez územního plánu, a to v intravilánu neboli zastavěné části a jejím blízkém okolí, v roce 2023 už by tato možnost platit neměla.
Obce, které územní plán nemají, většinou jeho přípravu oddalují. Příkladem jsou Nadryby u Chrástu na Plzeňsku.
Starosta Nadryb: soustředili jsme se na důležitější úkoly
„I když územní plán nemáme, v intravilánu obce máme dost míst vhodných k výstavbě. Proto jsme se zatím soustředili na důležitější úkoly. Budovali jsme vodovod, připravujeme kanalizaci, obojí se dá budovat i bez územního plánu,“ popsal starosta Nadryb Petr Šimice, podle kterého se dá v intravilánu obce vybudovat dalších 15 domů. To je podle něj optimální množství k rozvoji obce.
„Navíc v posledních letech je zde mnohem větší výstavba než během desetiletí předtím. Za posledních padesát let se tu postavilo deset domů a jedenáctý se připravuje, z toho ale deset domů připadá na posledních deset let. Z toho je vidět, že územní plán nepotřebujeme,“ popsal starosta obce, kde je 64 domků.
„Devět jich přitom přibylo za deset let, jeden je v přípravě. To byl čtrnáctiprocentní nárůst. Která obec se tím může pochlubit?“ dodal starosta.
Jedním z důvodů, proč se zde územní plán oddaluje, je fakt, že jeho vypracování je složité a vedení obce musí šetřit silami, protože většina práce se v tak malé obci dělá po zaměstnání.
Dotace bude dobrá, ale na územní plán je potřeba energie lidí
„Na vypracování územního plánu sice můžeme dostat dotaci, ale na to je třeba energie lidí a tu jsme vložili do vodovodu, hřiště, opravy obecního úřadu a přípravy kanalizace,“ popsal starosta.
Připomněl i to, že v Nadrybech k výstavbě nejsou pozemky. „Obec pozemky vhodné na výstavbu nemá a soukromí vlastníci je prodat nechtějí ani v místech, kde se stavět dá už nyní. A neprodali by je, ani kdybychom na dalších místech změnili s pomocí územního plánu území na zastavitelné,“ vysvětlil starosta.
Jiná situace byla v Němčovicích na Rokycansku, kde byl dostatek pozemků k výstavbě. Ty se s přijetím územního plánu změnily na zastavitelné a hodně se zde staví. Starosta Karel Ferschmann je přesvědčený, že je to díky územnímu plánu a volným pozemkům.
„Já jsem jako starosta nastoupil v roce 2002 a první územní plán jsme měli v roce 2005. Všichni říkají, že na vesnicích ubývá lidí. Začínal jsem s 92 obyvateli a nyní už jich máme přes 200,“ popsal Ferschmann.
