Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dozorci na Borech pomáhali v éře gestapa vězňům. Zaplatili za to životem

  9:45aktualizováno  9:45
Část dozorců borské věznice v Plzni pomáhala za druhé světové války zatčeným, i když v káznici slídilo gestapo. Dosud neznámé skutečnosti zjistil badatel Lukáš Paleček z dobových dokumentů. Někteří z dozorců za to zaplatili svým životem.

Odhalení pamětní desky v trestnici pro muže v Plzni na Borech. | foto: Archiv Věznice Plzeň

Už nežije příliš pamětníků, kteří by si vybavili, jak to za války vypadalo v plzeňských věznicích. Kromě borské káznice fungovalo ještě jedno vězení. Jmenovalo se krajská soudní věznice a navazovalo na budovu krajského soudu.

V archivech tyhle nepříliš známé věci našel Lukáš Paleček. V samém konci války vězeňská stráž dokonce obsadila některé strategicky důležité objekty.

Zemřeli za pomoc vězňům

Jaroslav Kostlivý (22. 10. 1944), Ladislav Řezáč (28. 11. 1944), Karel Soukup (14. 11. 1944), Jan Šilinger (14. 11. 1944), Fr. Vlková (zemřela v konc. táboře), Rudolf Vyleta (nezvěstný), Jan Červenka (23. 4. 1945), Josef Grus (29. 4. 1944), František Jánský (6. 2. 1944), Jan Padrta (13. 11. 1944), Antonín Razým (4. 10. 1942), Rudolf Vrňata (28. 2. 1944).

"Obsadili a vyčistili seřaďovací vlakové nádraží, skladiště potravinových zásob na takzvaném Prioru pod Bílou Horou, letiště na Borech a podíleli se na zastřelení německého generála, jenž údajně vezl rozkazy k hájení Plzně. Při osvobozování města nebyl žádný z dozorců zraněn ani zabit," říká badatel.

Staré listiny také dokládají, že po podepsání Mnichovské dohody se někteří z dozorců zapojili do šíření protiněmeckých letáků a pokračovali v tom i po vyhlášení Protektorátu. Někteří se zapojili i do odbojových skupin.

Když hlídali vězně při práci ve Škodovce nebo na borském letišti, strážní nejnovější informace z dění na obou pracovištích předávali odbojářům. Ti tak měli přehled o zbrojní výrobě i pohybu na letištích.

Ze strážných se rázem stali vězni

V roce 1943 gestapo zatklo ve věznici na Borech celou skupinu příslušníků vězeňské stráže. Ze strážných se tak rázem stali vězni, část z nich skončila v koncentračních táborech a dvanáct jich kvůli pomoci vězňům zaplatilo vlastním životem.

Jedno z křídel borské káznice totiž proměnilo gestapo ve svoji věznici. Tou podle zjištění badatele prošlo na tři tisíce vězňů včetně loutkáře Josefa Skupy nebo plzeňského starosty a poslance Luďka Pika. I přesto dokázal tehdejší ústavní lékař Antonín Němeček a další odvážní pomáhat vězňům.

Jak? Zatčené, ale zdravé lidi, hospitalizoval v nemocnici v areálu věznice. V místnosti, kde bylo umístěné horské slunce, spolu mohli vězni mluvit, a dokonce i psát tajné dopisy domů. Němeček řadě z nich zachránil život. I když byli zdraví, domluvil se s kolegy v Praze a pak je posílal do ústavu v Bohnicích, tedy mimo dosah gestapa. Činnost doktora Němečka gestapo neodhalilo.

Že události, které se vážou k druhé světové válce, mohou ukrývat tajemství i v 21. století, dokazuje případ z borské věznice. V ní nedávno zjistili, že několik velkých obrazů namaloval ve zdejším vězení německý generál a současně akademický malíř Rudolf Toussaint, který v Praze podepsal 8. května 1945 kapitulaci a v letech 1949 až 1953 si v Plzni odpykával část svého trestu.

"Pro nás to byly obrazy od neznámého autora. Až před dvěma roky se podařilo zjistit, kdo je jejich skutečným autorem," řekl ředitel plzeňské věznice Petr Folk.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

První den prezidenta Miloše Zemana v západních Čechách. Návštěva plzeňského...
Část zastupitelů kraje Zemana v Plzni nepřivítala. Rada ho kárala za Krym

Někteří zastupitelé Plzeňského kraje se při slavnostním zahájení návštěvy na krajském úřadě odmítli setkat s prezidentem Milošem Zemanem. Podle nich svými...  celý článek

Trestní zákoník (ilustrační foto).
Slovák, který zneužíval děti, bude po šesti letech ve vězení vyhoštěn

Muž ze Slovenska, který je ve vězení za sexuální zločiny na vlastních dětech, bude po odpykání trestu vyhoštěn z České republiky. Rozhodl o tom plzeňský...  celý článek

Veronika Petrová přijela kvůli volbám až ze Švýcarska. (20. 10. 2017)
Je to povinnost, říká žena, která kvůli volbám jela z Curychu do Plzně

V pět ráno přijela do Plzně a o půlnoci se vrací zpět do Curychu. Stovky kilometrů cestovala šestadvacetiletá Veronika Petrová jen proto, aby mohla jít k...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.