Od května letošního roku využívá osmatřicetiletý Pavel z Plzeňska k napájení svého většího rodinného domu solární energii. Využil totiž dotační program Nová zelená úsporám a za zhruba 340 tisíc korun si na střechu nechal instalovat solární panely.
Dotace přitom činila 155 tisíc korun. „Přineslo mi to velkou úsporu, proto uvažuji o tom, že budu energii ze slunce využívat částečně i k vytápění,“ říká muž, který nyní vytápí dům plynem.
Není přitom v regionu jediný, kdo na soláry vsadil. Ministerstvo životního prostředí přijalo z Plzeňského kraje zatím 1 131 žádostí na instalaci fotovoltaického systému pro rodinný dům za téměř 141 milionů korun.
Průměrně je na žádost vyplaceno 120 tisíc
„V Plzeňském kraji přitom evidujeme 751 vyplacených žádostí za více než 90 milionů korun,“ uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového odboru ministerstva. To je pět procent z celkového objemu peněz vyplacených v České republice. Kraj se přitom na populaci Česka podílí 5,5 procenta.
Průměrná vyplacená částka na jednu žádost v kraji podle Pospíšilové dosáhla 120 327 korun. V celé republice bylo na fotovoltaické systémy podáno 15 456 žádostí za téměř 1,8 miliardy korun.
Bytové domy mělo dosud na starosti ministerstvo pro místní rozvoj v rámci dotačního programu IROP 2014–2020, přes který byla podporována energeticky úsporná opatření.
„V Plzeňském kraji bylo schváleno k financování celkem 204 projektů, z toho pouze jeden žadatel realizoval i projekt na fotovoltaiku, a to na bytovce v Kočově na Tachovsku,“ uvedl Vilém Frček z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj.
Petr Urban z firmy Jaknadotace, která žádost o dotaci podávala, uvedl, že v Kočově se jednalo o dům s pěti bytovými jednotkami, kde šlo o zateplení, instalovalo se tepelné čerpadlo a fotovoltaický systém.
„Dříve si tam každý topil sám, každý měl svůj kotlík. Došlo k rekonstrukci celé topné soustavy a instalaci tepelného čerpadla. K němu se přidala fotovoltaika, aby bylo napájené ze sluníčka. U domu došlo ke snížení spotřeby energií o 80 procent,“ vysvětlil Urban.
Dům se dostal z druhé nejhorší energetické třídy do druhé neúspornější, to znamená z třídy F do třídy B,“ dodal. Obyvatelům domu, což byli převážně senioři, odpadlo to, že museli každé ráno házet uhlí do kotle.
Cílem Pavla z Plzeňska, který instaloval systém o výkonu 4,5 MW, bylo, aby za elektřinu neplatil nic. „Zkrátka abych si vyrobil tolik energie, kolik potřebuji,“ sdělil. Za nespravedlivé považuje to, že když vyrobí víc energie než spotřebuje, nadprodukci zaplacenou nedostane.
Soláry jsou způsob, jak elektřinu zlevnit
Předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář uvedl, že v České republice bylo v roce 2020 instalováno 6293 nových solárních elektráren s celkovým výkonem 51,4 MW.
Na střechách podniků a továren loni vzniklo 1373 komerčních instalací s celkovým výkonem 28,8 MW, malých střešních elektráren na rodinných domech pak 4846 s celkovým instalovaným výkonem 22,6 MW. Oproti roku 2019 jde celkově o nárůst 26,3 megawattu, tedy 104 procenta.
Srovnání se sousedy je ale tristní. O něco málo menší Maďarsko loni instalovalo téměř dvanáctkrát víc výkonu, Polsko po přepočtu na počet obyvatel téměř jedenáctkrát víc.
„Je škoda, že zaostáváme, protože elektřina bude dražší a soláry jsou způsob, jak ji zlevnit,“ sdělil Krčmář. Ten je přesvědčen, že v Česku je po dlouholeté kampani proti solární energetice nedostatek firem, které solární systémy instalují.
Návratnost investice je osm až deset let
Ekonomická návratnost solárních systémů na rodinných domcích je podle Krčmáře osm až deset let. „To platí pro dobře nastavený systém a pro současné ceny elektřiny. S větší spotřebou se návratnost zkracuje. Až se ceny zvýší, návratnost se také zkrátí a může to být třeba šest let,“ sdělil Krčmář.
A není podle Krčmáře fotovoltaika jen pro bohaté? „Základní jednoduchá elektrárna může stát mezi 60 až 70 tisíci korun, což pokryje část spotřeby elektřiny. Navíc banky už dnes ochotně poskytují úvěry,“ sdělil odborník.
Mluvčí energetické společnosti ČEZ v Plzeňském kraji Soňa Holingerová uvedla, že firma letos nainstalovala zhruba 800 fotovoltaických elektráren. „Většinu instalujeme s bateriovými systémy, které umožňují ukládat přes den vyrobenou energii a využít ji například večer, kdy je spotřeba nejvyšší,“ sdělila.
Pro program Nová zelená úsporám 2021 až 2030 jsou již vypsány nové podmínky. Sběr žádostí začne v říjnu 2021 a bude probíhat zcela online. „Novinkami jsou sloučení programu Nová zelená úsporám a Dešťovka. Nově budou moci čerpat prostředky bytové domy i mimo Prahu. Celkově bude alokováno 39 miliard korun,“ píše se na webu ministerstva životního prostředí.
