"Chodím takhle pravidelně od té doby, co se konají trhy právě na náměstí. Reakce místních i turistů jsou pozitivní. Ponocný k Domažlicím patří a lidé ho rádi vidí," míní Roman Holub.
Mnozí lidé se s ním fotí, zvláštní atrakcí je pro děti. Právě kvůli nim chodí domažlický ponocný už v pět hodin odpoledne.
"Zpočátku jsme zkoušeli i v šest, sedm. Nemělo to ale příliš velký význam. Po páté hodině se lidé začali pomalu trousit domů, byla jim zima a na náměstí jich moc nezbylo," přibližuje Roman Holub.
Zatímco v létě si ponocného přichází prohlédnout především turisté, v zimě převládají jednoznačně místní. Jinak se ale pochůzka nijak neliší. Roman Holub projde po náměstí a vše mu zabere přibližně deset minut.
Holub žije v Domažlicích od čtyř let. Bydlel pod známou věží a ponocného denně slýchal. "Přirostlo mi to k srdci. Slovo pak dalo slovo a já jednou na Chodské slavnosti vyfasoval troubu a oblečení, abych si to vyzkoušel. Už jsem u toho zůstal," uzavírá.
