Našli jsme kovové i kamenné kříže, mámu tu Boží muka, ale i pomník Hermanna Lönse. Netušíte, komu patřily?
Podobných oznámení je teď plná dobřanská úřední deska. Když se do konce června letošního roku na radnici nepřihlásí nikdo, kdo by měl dokumenty, že některá z těchto památek je jeho, vše přejde do majetku města.
"Některé staré kříže a Boží muka už do majetku města přešly jako věci nalezené, protože půl roku od vyvěšení na úřední desce se k nim nikdo nepřihlásil. Koncem loňského roku jsme zveřejnili zbytek z těchto objektů, dohromady jich je na území města a v městských lesích kolem čtyřiceti," vysvětluje dobřanský starosta Marek Sýkora.
Boží muka nebo různé křížky stavěli lidé v minulých staletích jako poděkování v místech, kde prožili události, jež jim změnily život. Třeba za uzdravení. Většinou bývaly u cest. Jenže mnohé z nich desítky let chátrají, nikdo se o ně nestará.
"U některých jsme zjistili, že stojí na městských pozemcích. Přesto jsme všechny postupně zveřejnili jako věci nalezené. Pokud nikdo neprokáže, že jsou jeho, přejdou jako věci nalezené do majetku města. Naším záměrem je všechny postupně opravit," vysvětluje starosta Sýkora.
S žádostí o zdokumentování všech těchto malých staveb, vyhledání historických pramenů i zpracování návrhů oprav a rekonstrukcí se dobřanští obrátili na plzeňského architekta Jana Soukupa. Ten je expertem na církevní stavby v Plzeňském kraji.
"Že se lidé z obce začali zajímat i o tyto drobné stavby, je jedině dobře. Je potěšující, že si uvědomují, že to není jen náboženská symbolika, ale je to dědictví, bohatství obce, které ji může učinit i svým způsobem jedinečnou," říká architekt Jan Soukup.
Pokud se v Dobřanech pustí do postupné opravy všech křížů, křížků a Božích muk, starosta nevylučuje, že v budoucnu by mohla tyhle památky spojit i naučná stezka.
"Opravit chceme skutečně všechny, které budeme mít v majetku. Pokud dosáhneme na nějakou dotaci, bude to velké pozitivum. Ale my v první řadě musíme mít jistotu, že jsou všechny skutečně naše. Sami jsme se už snažili hledat obrázky a fotografie, jak jednotlivé objekty dříve vypadaly, ale na rovinu říkám, nenašli jsme skoro nic," uvedl starosta Sýkora.
Kříže a Boží muka jsou dědictvím všech, říká architekt Soukup
Když se dobřanští ptali církevních hodnostářů, zda některé z drobných stavbiček patří jim, nedočkali se kladné odpovědi. "Ale pochválili nás, že se o ně zajímáme, chceme je zachovat a opravit," podotkl Sýkora.
Podle architekta Jana Soukupa se vztah lidí i měst a obcí právě k těmto křížkům a podobným stavbám změnil po roce 2000.
"V 90. letech minulého století všichni čekali, že se objeví někdo, kdo vytáhne portmonku a vyndá z ní peníze na opravy. To se změnilo po roce 2000, kdy se obce nejprve začaly zajímat o kaple a teď se dostávají i k takovýmto detailům. Je to sympatické. Dříve se říkalo, že tato místa jsou dědictvím těch, kteří chodí do kostelů a modlí se tam. Ale to přece není pravda. Vždyť jak se chováme, přemýšlíme, hodnotíme situaci a vztahy, to je dědictví křesťanství. I když lidé nevěří, pořád se chovají podle toho, co říká desatero. I kříže a Boží muka u cest jsou dědictvím všech, věřících i nevěřících. Ale k tomu musí člověk dorůst," říká architekt Soukup.
Že se vztah lidí mění i k těmto drobnostem, jež dotvářejí tvář městeček a vesnic, svědčí případ právničky, která žije právě na Dobřansku. Ta už před lety sama nechala jednu z těchto památek opravit.
