K vybudování altánu přispěla iniciativa skupiny mladých lidí, kteří chtěli pomoci Lochotínský park oživit. Přišli s projektem Dýchejme za park na Lochotíně a pokusili se získat peníze z programu V pohybu nadace Vodafone. "Se žádostí o příspěvek z nadace jsme uspěli a podařilo se nám tak získat 105 tisíc korun. Dalších přibližně dvě stě tisíc korun na projekt přidá město Plzeň," řekl student Lukáš Mácha.
Chotkovo sedátkoTakzvané Chotkovo sedátko založil purkmistr Martin Kopecký. Altán se stolem a lavičkami sloužil od poloviny 19. století Plzeňanům jako vyhledávané výletní místo v Lochotínském parku. Altán nesl název po hraběti Karlu Chotkovi, který žil na přelomu 17. a 18. století a na jehož popud vznikaly v řadě měst včetně Plzně okrašlovací spolky, které podporovaly stavby veřejně prospěšných zařízení. Altán ale zanikl v druhé polovině 20. století, kdy zpustl i Lochotínský park. |
On a jeho přátelé původně prosazovali, aby byla postavena replika původního secesního altánu. Po dohodě se zástupci města ale souhlasili, že vznikne moderní stavba. "V podstatě jsme se dohodli, že altán bude mít vzhled odpovídající 21. století. Domluvili jsme se, že to takhle bude lepší. I proto, že stavba nebude tak náchylná ke zničení a bude přitom sloužit stejnému účelu jako původní altán," uvedl Mácha.
Student už plánuje na září slavnostní otevření altánu, které bude spojeno s divadelním představením. Stavbu altánu bude mít na starost Správa veřejného statku města Plzně. "V létě bude altán hotový," potvrdila Irena Tolarová ze správy statku.
Právě Správa veřejného statku už před několika roky naplánovala obnovu Lochotínského parku, ale zatím na ni nejsou peníze.
Lochotínský park vznikl téměř před 180 lety v souvislosti s plánem vybudovat v Plzni lázně. Ty měly využívat zejména pramen údajně léčivé vody na svahu lochotínského vrchu. Byly postaveny lázeňské domy, upraveno koryto potoka, postavily se můstky a vznikla poustevna vytesaná do skály a na ní byl vystavěn dřevěný altán.
Doba úpadku nejstaršího plzeňského parku přišla po druhé světové válce. Na konci sedmdesátých let minulého století byly kvůli stavbě silniční magistrály na Karlovarské třídě odstraněny lázeňské budovy, restaurace i skleník.
