Dům kultury Inwest už neexistuje. Boural se v roce 2012.

Dům kultury Inwest už neexistuje. Boural se v roce 2012. | foto: Martin Polívka, MF DNES

Odboráři chtěli vyrovnání za nevýhodný prodej akcií, u soudu neuspěli

  • 0
Přestože je plzeňský Dům kultury Inwest už pět let zbouraný, mezi odboráři se kvůli němu stále vedou spory. Pět základních organizací z bývalé Škodovky v pondělí neuspělo s žalobou na Radu předsedů, od které chtěly vyrovnání v řádech milionů korun.

Kulturní dům získaly po roce 1989 odbory plzeňské Škodovky a vložily jej jako svůj majetek v březnu 1994 do společnosti Inwest-K. Získaly poloviční podíl, druhou polovinu měla firma Inwest Shop ze skupiny podnikatele Jaroslava Kokeše. Odboráři drželi ve společnosti polovinu akcií.

Podle členů několika škodováckých základních odborových organizací dostala v roce 2008 odborářská Rada předsedů nabídku, aby akcie společnosti Inwest-K prodala za zhruba 60 milionů korun. Odboráři tvrdí, že to byla nejvyšší nabídka, jakou kdy za svůj podíl dostali.

Jenže Rada předsedů, která odboráře zastřešovala, prodej neuskutečnila. Podle informovaného zdroje akcie prodali o dva roky později, a za cenu výrazně nižší.

Dům kultury Inwest

  • Dům kultury ROH v Plzni vyrostl v 80. letech minulého století. Slavnostně otevřen byl 17. ledna 1986.
  • Kromě kulturních sálů byla jeho součástí obchodní pasáž, terasy a administrativní budova, později také Divadlo Miroslava Horníčka.
  • Kulturní dům koupila developerská společnost Amádeus Real na přelomu roků 2009 a 2010, která chtěla na jeho místě postavit obchodní komplex Corso.
  • V dubnu 2012 proto nechala objekt zbourat, jenže při referendu v lednu 2013 Plzeňané výstavbu nákupního centra centra odmítli.
  • Od té doby je místo Domu kultury volná plocha, která slouží jako parkoviště.
  • Amádeus nejprve zkusil upravit projekt, ale neuspěl. Pak zažaloval město Plzeň za zmařenou investici a požadoval 1,8 miliardy korun. U Okresního soudu Plzeň-město neuspěl. Letos 26. června však odvolací soud řekl, aby obě strany dál jednaly a vrátil věc k novému projednání.

Pět organizací ještě v roce 2008 z rady vystoupilo a chtělo majetkové vyrovnání. Když se tak nestalo, v lednu 2009 podali civilní žalobu k Okresnímu soudu Plzeň-město.

Spor se táhl až do 3. června 2017, kdy skončil zamítnutím žaloby. „Řízení bylo velmi dlouhé, probíhalo podrobné dokazování. Žalobci ukončili platné členství a vznikl jim nárok na majetkové vypořádání. Provedené dokazování a znalecké zkoumání ale neposkytly soudu přesvědčivý podklad pro určení výše nároku,“ shrnula soudkyně Jitka Lukešová.

Podle jejího závěru základní odborářské organizace, které žalobu podaly, nedoložily takové důkazy, které by přesvědčivě prokazovaly otázku rozdělování peněz z výnosu technologií, ale ani to, jakým způsobem odboráři získali samotný Dům kultury.

„Soud nemá za prokázané, že by byl Dům kultury získán z peněz na příspěvcích fondu kulturních a sociálních potřeb. Žalobci uváděli, že do něj přispívali statisícovými částkami. To se nepodařilo prokázat,“ uvedla soudkyně.

Zástupci žalované Rady předsedů soudu v průběhu let předložili některé dokumenty, zejména výpisy z účtů, z nichž podle soudu vyplývalo, že základní organizace do fondu přispívaly, ale mnohonásobně nižšími částkami.

Zástupci Rady předsedů také odmítali a zpochybňovali i další důkazy, které žalující odboráři soudu předkládali jako důkazy.

U rozsudku byl jen právník Martin Zikmund, který zastupoval základní odborářské organizace. Po projednání věci s předsedy jednotlivých organizací se rozhodne, jestli budou podávat odvolání.