Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: MF DNES

Divočáci ničí zámecký park v Horšovském Týně, na opravu zdi chybí peníze

  • 0
Nerovný boj s divokými prasaty svádějí správci zámku v Horšovském Týně na Domažlicku. Divočákům se totiž zalíbilo ve zdejším parku, kde způsobují velké škody a mohou být i nebezpeční. Přestože nedávno tu myslivci asi padesát prasat zastřelili, do parku přicházejí skrz děravou zeď stále další.

„Divočáci škodí na loukách, pod stromy, prostě všude. Rozrývají úplně všechno, hledají kaštany, žaludy a bukvice, ale také hraboše a myši,“ říká správce zámeckého parku Richard Kolek.

Proto kastelán Státního hradu a zámku Horšovský Jan Rosendorfský požádal o pomoc myslivce, kteří divočáky z parku vyhnali.

„Dělali jsme naháňku na žádost zámku. Plochu jsme uzavřeli, prasata vyhnali a asi kilometr za parkem v naší honitbě na ně čekali lovci. Bylo to možná až padesát kusů černé zvěře, ale určitě to nebyla jen prasata z parku,“ upřesnil Jaroslav Rout, ekonom akciové společnosti LST Trhanov.

Upozornil, že by lidé divočáky v parku neměli krmit. „Divočáci normálně před člověkem utečou, ale pokud jsou krmeni, ztrácejí respekt. Přestávají se lidí bát a mohou si třeba pak potravu i vynucovat. Mohou třeba chtít lovit v odložené tašce s nákupem. Při vyplašení se divočák lekne, ale když je to větší kus, může člověka i nějak zranit,“ vysvětluje Rout.

Míní, že letitý zámecký problém by vyřešila oprava polorozbořené zdi. Právě dírami v betonové ohradě se divoká prasata do parku dostávají.

Kastelán ale přiznává, že oprava zdi je hodně vzdálenou hudbou budoucnosti. „Opravit šestikilometrovou zámeckou zeď není v našich silách. A to jak fyzických, tak ani finančních. Navíc je zeď památkově chráněná, takže by nešlo jen ji nějak opravit. Do způsobu rekonstrukce by promlouvali i památkáři, a to by se rozhodně promítlo do ceny. Tohle řešení je pro nás prostě nedostupné,“ říká Rosendorfský.

Správa horšovskotýnské památky proto s černou zvěří bojuje, jak se dá. Kromě pomoci myslivců rozmístila v parku takzvané pachové odpuzovače. „Je to uříznutý vršek PET láhve vyplněný montážní pěnou a v ní je stříknutý přípravek SAPU 2010. Loni jsme na okraje luk rozsypávali pevný granulovaný přípravek, ekologicky odbouratelný Wildgranix, který byl odpuzovací látkou napuštěn. Ten měl však téměř nulový účinek,“ upřesnil Richard Kolek.

Mrzí ho, že odpuzovače v parku ničí lidé. „Nechápu proč, vždyť je to i pro jejich ochranu,“ kroutí hlavou správce.

A kastelán podotýká, že to není ani levná záležitost, která se při neustálém obnovování ještě více prodražuje. „Možná nám alespoň trochu pomůže nový zákon, podle kterého mohou myslivci černou zvěř střílet celoročně,“ doufá kastelán.