Plzeňské divadlo je v Česku raritou, kde funguje pět scén. Tou pátou je od ledna operní orchestr. (Ilustrační snímek)

Plzeňské divadlo je v Česku raritou, kde funguje pět scén. Tou pátou je od ledna operní orchestr. (Ilustrační snímek) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Divadlo J. K. Tyla má jako jediné v Česku pět souborů

  • 0
Plzeňské Divadlo J. K. Tyla je od ledna letošního roku tuzemskou raritou. Jako jediné v České republice je pětisouborovým tělesem. Pátým souborem se stal operní orchestr. Jak vysvětluje ředitel Divadla J. K. Tyla Jan Burian, vyčlenění orchestru má kopírovat evropský model řízení divadel.

V Česku je podobný model řízení divadel ojedinělý, ve světě to není nijak neobvyklé. Orchestry vícesouborových divadel mívají svého manažera, který organizuje jejich činnost, a uměleckého šéfa, tedy šéfdirigenta.

Divadlo J. K. Tyla má šéfdirigenta operního orchestru v osobě Ivana Paříka, též profesora prestižních rakouských hudebních univerzit ve Vídni a Mozartea v Salcburku. Post manažera orchestru Jan Burian zřídil v loňském roce a angažoval do něj dirigenta, někdejšího šéfa plzeňské opery a specialistu na soudobou vážnou hudbu, Petra Kofroně, který na podzim již nastudoval Borodinovu operu Kníže Igor.

Důvodem oddělení orchestru je zjednodušení řízení souboru opery. Podle Jana Buriana to umožní i další rozšíření činnosti operního orchestru, které souvisí s výstavbou nového divadla. "Operní orchestr je v podstatě orchestr symfonický, působí nejen v opeře, ale i v baletu a operetě. Jeho vyčleněním se zlepší personální i provozní řízení," vysvětluje Jan Burian, podle jehož názoru je organizační oddělení souboru opery a orchestru účelné.

"Dnes je operní produkce náročná, získávání sólistů je zcela jiné než v minulosti, kdy existovaly stálé operní soubory. Nyní se zpěváci angažují na jednu inscenaci, a to je organizačně velmi náročné. V současnosti je orchestr největší umělecké těleso v divadle a chceme s ním realizovat i samostatné programy, představujeme si přípravu symfonických i komorních koncertů. Nové prostory v novém divadle nám to umožní. Toto standardní evropské řešení prospěje kvalitě naší tvorby," dodává Jan Burian.

Ke sloučení s filharmonií by došlo jen při nedostatku financí

Vyčlenění orchestru nijak neovlivňovaly a neovlivňují podle jeho slov dřívější úvahy o sloučení tohoto tělesa s Plzeňskou filharmonií. "Náš orchestr má kvalitní hráče a po změně v tomto směru nevoláme," komentuje ředitel DJKT.

A stejně tak se k otázce staví i město. "V současné době Plzeňská filharmonie má příspěvky na provoz kryté z čtyřletého grantu až do roku 2015. V současné době to neřešíme. A zabývali bychom se tím jen tehdy, pokud by nás k tomu dotlačila finanční situace,“ potvrzuje náměstkyně primátora Eva Herinková.

Na nové scéně už se nebudeme prát o jeviště na zkoušení

A jaké jsou plány Petra Kofroně? "Až bude stát nová divadelní budova, získáme zázemí, zkušebnu pro orchestr, což bude skýtat samozřejmě mnohem větší možnosti. Nebudeme se už prát o jeviště pro zkoušení a budou se nám zamýšlené projekty lehčeji realizovat. Chceme využít potenciál celého divadla, orchestru, sólistů i sboru, to znamená, že bychom prováděli oratorní a kantátová díla. Případně části oper či koncertní provedení některých operních děl," konkretizuje Petr Kofroň.

Jak dodává, v nové divadelní budově vznikne i studiová scéna, což bude další nová možnost pro komorní koncerty či menší operní tituly.

Operní orchestr pořádal velké symfonické koncerty v době, kdy byl Petr Kofroň šéfem opery, poté uvedl mimořádné operní galakoncerty s hostujícími pěvci pod taktovkou Ivana Paříka, s úspěchem se vrátil k symfonickému koncertu v roce 2009, který dirigoval Jiří Štrunc. Ale vzhledem k nedostatku místa pro zkoušky a obtížnosti divadelního provozu nemohl šéf opery Jiří Pánek počet koncertů dále rozšiřovat.

V novém plzeňském divadle se má začít hrát v září 2014, dva sály nabídnou místa pro 500 a 150 diváků a kýžené zázemí.