"Myslím, že v té paletě mých záporáků a negativních postav to bude další zajímavý kamínek do mozaiky," řekl šestasedmdesátiletý herec v rozhovoru pro MF DNES.
Čím vás role kardinála Richelieu zaujala?
Ta postava je zajímavá nejenom svým negativním charakterem. Díval jsem se do historických materiálů a byl to také velice vzdělaný člověk. Například podporoval vznik Francouzské akademie. Byl to člověk, který byl velice kultivovaný, ale ty jeho nitky byly tak veliké, že ovládal magičnost vládnoucí struktury tehdejší doby celé Francie, ne-li celé Evropy.
Při prvním ročníku festivalu jste v inscenaci Don Juan ztvárnil jeho otce. Která z postav je vám bližší?
Pochopitelně Richelieu, to je taková moje parketa. Rád ale v podobných postavách hledám i něco pozitivního, nechci zdůraznit jen ty negativní prvky. Hledám i ty, které tu postavu polidští. O Třech mušketýrech začal Vilém Dubnička mluvit jako výborném titulu pro tento festival už při prvním ročníku. Potěšilo mě, že říkal: Kdo jiný měl hrál kardinála Richelieu než Přeučil.
Myšlenku uspořádat v Plzni divadelní festival pod širým nebem jste před lety vnukl Vilému Dubničkovi vy. Jak vás to napadlo?
Do Plzně jezdím často s mojí Evičkou (Eva Hrušková, druhá manželka Jana Přeučila, pozn. red.) na premiéry představení, protože tu hraje můj syn, a mám ji rád. Hraji i na Letních shakespearovských hrách v Praze a říkal jsem si, proč Plzeň, takové zajímavé město v Evropě a mnoha směrech velmi populární, nemá podobnou společenskou a divadelní událost? S Vilémem Dubničkou jsem se spřátelil na Shakespearovských hrách a do té jeho hlavy jsem to začal zasouvat. Hned první ročník, kdy se v proluce hrál Don Juan, měl ohromnou odezvu.
Co říkáte právě na to, že se každým rokem mění místo festivalu?
Myslím, že je to ojedinělá záležitost. V Praze, Bratislavě nebo v Brně se hraje vždy na stejných místech, na hradech či nádvořích. To, že se producent a režisér Vilém Dubnička snaží každý rok najít jiné prostory, které by byly adekvátní inscenaci, je, myslím, zvláštností. Je to originální a podle mě to celý festival podtrhuje, lidé jsou vždy zvědaví, kde se bude odehrávat další ročník. Uvidíme, jak se to ve zvoleném prostoru povede letos, já bych řekl, že ten prostor je pro Tři mušketýry jak dělaný, katedrála je dominanta.
Jak se vám spolupracuje s Vilémem Dubničkou?
Je to velice sympatický chlapík. Má svoji představu a já obdivuji jeho organizační schopnosti, energii a vitalitu, s níž do toho jde. Nesmírně se mi líbí ještě jedna věc - svojí profesí je posedlý. A tak to, myslím, má být, chce-li člověk být úspěšný a v životě něčeho dosáhnout. Nyní se rozbíhají zkoušky, před námi jsou dva měsíce. Řada herců je z Prahy, organizačně to je tedy docela složité. Nejnáročnější je to vždy deset dní před premiérou, letos je to o to těžší, že tam budou veliké šermířské scény. Myslím, že lidé se mají opravdu na co těšit.
Jaké je podle vás plzeňské publikum, liší se v něčem od jiných měst?
Řekl bych, že je velmi vyspělé a že vnímá každé to umělecké dílo velice příjemně, mile a s otevřenou náručí. Divadlo, které do Plzně patří, je součástí celého života Plzeňského kraje. Tradice, která tady je, se přenáší i na mladou generaci.
